Obilí na topení? Názorová remíza

Proti využívání obilí jako paliva se vyslovilo 46 procent hlasujících, pro bylo 42 procent. Dvanáct procent účastníků ankety nemělo vyhraněný názor a zaškrtlo odpověď„nevím“.

Čtenáři, kteří nemají výhrady proti takovému využití obilí, si mohli vybrat, zda považují za vhodnější pálení zrna v elektrárnách nebo v kotlích v domácnostech. Mohli rovněž souhlasit s oběma možnostmi.
Elektrárnám by dalo přednost pouze pět procent odpovídajících. Někdo svůj názor odůvodnil zájmem vyprázdnit skladové prostory či přínosem pro životní prostředí, protože taková výroba elektrické energie je ekologická a bezpečná. Jiní tento způsob zužitkování zrna schvalují pouze za podmínky, že zrno bude napadené škůdci a tedy nevhodné pro jiné účely.
Spalovat obilí v kotlích v domácnostech nebo obcích vidí jako řešení jedenáct procent účastníků ankety. Mají pro to různá vysvětlení: jde o místní zdroj energie a ušetří se na dovozu, zemědělci mají dost obilí a při jeho dnešních cenách je to levné teplo, při hledání obnovitelných zdrojů energie je nutné vyzkoušet, co se dá. „Obilí záměrně pěstované k energetickým účelům – proč ne?“ má jasno čtenář z Trutnova. Další preferuje spalování v menších kotlích i kvůli tomu, že společnost ČEZ nabídla za obilí nepřijatelnou cenu.
Pro oba způsoby pálení obilí má pochopení 29 procent odpovídajících. Jejich argumenty se mnohdy opakují: možnost odbytu pro nadbytečnou produkci, není jiné východisko, jde o nový a levný zdroj energie, je to lepší, než kdyby zrno hnilo ve skladech, využívá se tak zemědělská půda. Někteří pisatelé ke svému souhlasu se spalováním připojují, že musí jít jen o obilí nevhodné k běžnému zpracování. „Čas nás stejně donutí používat obilí k těmto účelům, lidstvo nemá jiné cesty,“ myslí si soukromý zemědělec z Jilemnice.
V odpovědích čtenářů, kteří nesouhlasí se spalováním obilí, se nejčastěji vyskytuje tento argument: je to neetické, lidé v Africe hladoví a umírají hlady, přitom u nás se chce touto základní zemědělskou plodinou topit. „Obilí můžeme vyměnit za tropické ovoce nebo naftu. Jen kdyby se politici byli schopni a ochotni se domluvit,“ myslí si čtenářka z Příbramska. Další se přimlouvá za přerozdělení přebytků hladovějícím jako humanitární pomoc. Úvahy o topení obilím považuje jiný hlasující za důkaz, že neumíme hospodařit. Podle dalších hlasů je takové naložení s úrodou nečestné vůči zemědělcům a projev neúcty k potravinám. Obilí je potravina a krmivo, nikoliv palivo, shoduje se více čtenářů. „Když se bude méně používat chemie a obilí se nebude ve velkém překupovat ze země do země, pak budeme akorát soběstační a bez přebytků,“ zazněl další názor. Čtenářka, která soukromě hospodaří, se ptá: „Při vysoké nákladovosti obilí ho pěstovat na spalování? Kde je smysl práce?“ Topit obilím ne, rozumnější je podporovat výrobu bioetanolu, je přesvědčen další z účastníků ankety. „Jak by nám asi chutnalo uhlí v době neúrody?“ citujeme poznámku z jednoho hlasovacího lístku. Někteří odpůrci spalování obilí poukazují, že na tento účel jsou tu jiné energetické plodiny.
Dvanáct procent hlasujících nemá na otázku vyhraněný názor. „Nevím, komu a čemu by to přineslo užitek,“ poznamenal jeden z nich – čtenář z Jičínska. Další napsal: „Staří sedláci by s tím asi nesouhlasili, pro ně mělo obilí cenu zlata.“ Pisateli z Chomutovska se příčí topit obilím, i když si ověřil, že je vynikajícím palivem, dobře se s ním manipuluje, je velmi výhřevné a čisté.


Autor: krl