Revoluční ostrovní metoda dojení

13.12.2011

Na evropském kontinentě je často jako revoluce ve stájích dojnic popisován automatizovaný systém dojení. Ve Velké Británii se někteří chovatelé naopak rozhodli jít úplně opačnou cestou a dojit krávy pouze jedenkrát denně (OAD – once a day).

Johnny Rider platí v britských odborných kruzích za průkopníka této metody, protože již od roku 1998 dojí svoje dojnice pouze jedenkrát denně. Původní myšlenka vznikla na Novém Zélandu, kde se s ní podrobně seznámil. Základním cílem metody OAD je maximální možné snížení výrobních nákladů i za cenu rizika, že dojde ke snížení mléčné užitkovosti. K poklesu nákladů dochází především proto, že se u krav výrazně zlepšil jejich zdravotní stav. Kromě toho také došlo ke snížení nákladů na energie, na prodlevy způsobené čekáním na opravy dojicího zařízení a opravy samotné a také na pracovní čas dojičů. Neméně důležité je i celkové zvýšení kvality života chovatele, který si musí vyhradit čas na návštěvu dojírny pouze jednou denně. Uspořený čas může věnovat sobě a své rodině. Dalším z důvodů, proč se chovatel rozhodl přejít na OAD byla jeho neochota platit vysoké částky za leasing mléčné kvóty. Místo původně plánovaného zmenšení stáda dojnic, došlo přechodem na OAD k omezení produkce mléka, protože hlavním cílem chovatele bylo zvýšit produkci mléka na hektar a ne na krávu.

Hlavním přínosem AOD bylo podle chovatele podstatné zlepšení zdravotního stavu krav – procento brakovaných plemenic se snížilo na současných 13. Protože se chovatel rozhodl přejít na produkci biomléka, používá k léčbě mastitid pouze homeopatické preparáty a nepoužívá k zasušování krav antibiotické preparáty. Proto musí kontrole zdravotního stavu mléčné žlázy, která se uskutečňuje jen jedenkrát denně, věnovat maximální pozornost. Počet somatických buněk v mléce se mu podařilo udržet na srovnatelné úrovni i za těchto limitujících podmínek.

V roce 2007 se rozhodl pro tuto metodu i další britský farmář Matt Boley a to hlavně z důvodu telení holštýnského stáda krav v průběhu celého roku (průměrná mléčná užitkovost ve stádě činila 6 000 l při spotřebě 1 t jadrných krmiv na krávu za rok). Po přechodu na OAD převedl chovatel stádo na telení pouze jednou ročně a to v období časného jara a k inseminaci začal používat výhradně fríské a jerseyské býky novozélandského původu. Tím sice poklesla mléčná užitkovost na 4 000 l, ale chovatel ušetřil veškerá jadrná krmiva. Po přechodu na ekologickou produkci, sice užitkovost krav (350 kusů) poklesla na 3 300 l mléka, ale s tučností 5 % a bílkovin 4 %. Na podojení včetně čištění farmář spotřebuje v 26místné swingover dojírně pouze 3,5 hodiny denně. Úsporu produkčních nákladů farmář vyčíslil na 15 %.

Kromě toho u plemenic došlo v rané fázi laktace k výrazně menší ztrátě tělesné kondice a náseldnému rychlejšímu zabřeznutí. Počet jalových plemenic podle chovatele poklesl ze 12 a současných 7 %. Prodloužila se i doba, po kterou dojnice zůstávají v podniku, procento brakovaných pokleslo z 23 na 18. S počtem somatických buněk (200 000) chovatel zatím spokojený není, ale je přesvědčen, že se mu ho podaří dále snižovat zejména selekcí krav nevhodných pro OAD a zapouštěním plemenic novozélandskými býky s již samostatnou plemennou hodnotou pro OAD.

V současné době ve Velké Británii tuto metodu využívá již 30 mléčných farem. Počet chovatelů využívajících výhody OAD přibývá především v zemích se sezónní produkcí mléka a intenzivním pastevním managementem. OAD je vhodnou alternativní metodou pro zemědělské podniky potýkající se s nedostatkem jadrných krmiv, nízkým stupněm mechanizace, nízkými stavebními náklady a naopak disponující dobrými pastevními podmínkami, robustními krávami a mléčnou užitkovostí okolo 6 000 l. Jedná se tedy o podniky hospodařící v typických pastevních regionech, které chtějí vyrábět mléko s nízkými náklady a sází na vysokou plošnou produktivitu. Dále je vhodná i pro podniky s vedlejší výdělečnou činností v zemědělství, které chtějí ve stávajících stájích dojit více krav; vysokohorské farmy, kde musejí krávy na cestě do dojírny překonávat velké vzdálenosti. Vhodná je tato metoda i pro chovatele, kteří sami prodávají vyprodukované mléko spotřebitelům a po ranním dojení zbytek dne chtějí věnovat výrobě a prodeji těchto produktů.

Myšlenka AOD vznikla na Novém Zélandě v 90. letech minulého století. Některé farmy dojily jednou denně již předtím v případě nedostatku krmiv nebo týden před zasušením krav. V současné době tuto metodu zde praktikuje cca 900 mléčných farem. Přínosy, ale i rizika AOD hodnotila již celá řada studií. Nejvýznamnější zjištění:

Mléčná užitkovost: Pokles mléčné užitkovosti je nutné očekávat v rozmezí 15 až 20 procent. Množství obsahových látek v mléce se naopak zvýší. U jerseyských krav sochází k propadu užitkovosti o 10 až 15 %, u holštýnských propad činí 25 až 30 % mléčné užitkovosti. V prvním roce je ztráta nejvyšší, poté dochází opět k mírnému nárůstu. Díky nižší mléčné užitkovosti žerou krávy méně trávy, tzn. že je možné na stejné ploše chovat více krav, tím se vyrovná propad mléčné produkce. Na stejnou produkci mléka je možné vynaložit o 10 až 15 % výrobních nákladů méně.

Zdravotní stav: Nejvýznamnějším ukazatelem OAD podniků praktikujících sezónní telení je počet zabřezlých plemenic. Protože jsou všechny krávy zasušeny ve stejném časovém okamžiku, mají plemenice, které zabřeznou ke konci 10 týdnů trvajícího inseminačního období kratší dobu laktace a nemohou naplno využít svůj produkční potenciál. Špičkové podniky dokáží z první vhodné říje dosáhnout počet inseminovaných plemenic převyšující 95 % a z toho více než 70 % zabřezlých. Při výhradním zkrmování trávy ztrácejí ale po porodu krávy příliš mnoho ze své hmotnosti, čímž trpí březivost. V případě OAD se BSC tak rychle nesnižuje a plemenice rychleji opět zabřezávají, což vede k vyšší březivosti, nižší brakaci (pod 15 %) a nižší úrovni nákladů na veterinární péči.

Protože plemenice musejí často dlouhou cestu do dojírny absolvovat jen jedenkrát denně, má to pozitivní vliv na zdravotní stav jejich paznehtů.

Při OAD dochází ke zlepšení všech zdravotních parametrů kromě zdravotního stavu mléčné žlázy.

Námezdní pracovní síly: Prioritním důvodem, proč novozélandští farmáři přecházejí na OAD je vysoká fluktuace pracovních sil na farmách. V případě OAD mohou farmáři námezdním silám nabídnout příjemnější pracovní dobu. Kromě toho nepotřebují najímat tolik cizích pracovních sil, kolik by museli v případě dojení dvakrát denně.

Kvalita života: Také pro farmáře a jejich rodiny přináší OAK výhody. Denní rytmus může mít různé podoby, protože není fixován večerní dobou dojení. Pro farmáře a jejich rodiny představuje volný čas po večerech zvýšení kvality života.

Die Milch-Revoluzzer von der Insel

Dlz primus rind, 2011, č. 11, s. 56-60

Zdroj: Agronavigator

Autor: redakce apic