Informace o aivlosinu

Již několik měsíců je povolena orální terapie pomocí preparátu aivlosin v případech nákaz mykoplazmaty, dyzentérie a ileitidy. Jedná se o nově koncipovanou účinnou látku, vytvořenou speciálně pro veterinární medicínu, která dokáže narušit metabolismus bílkovin mykoplazmat a tím brání růstu těchto choroboplodných zárodků. Aivlosin se kumuluje ve fagocytech a stimuluje rozmnožování imunitních buněk. Současně je aivlosin transportován mikrofágy až na místo infekce, takže se mykoplazmata dostanou do intenzivního kontaktu s antibiotikem. Původci ileitidy (Lawsonia intercellularis) a dyzentérie (Brachyspira hyodysenteriae) přežívají v buňkách střevní sliznice. Nárazově se uvolňují do střeva a jedině tehdy mohou přijít do kontaktu s antibiotikem. Z tohoto důvodu je důležité vědět, že se aivlosin také kumuluje v buňkách střevní sliznice a cíleně bojuje přímo v místě osídlení buněk původcem onemocnění ileitidy nebo dyzentérie. Také krátká ochranná lhůta (pouhé 2 dny) předurčuje bezproblémové použití tohoto preparátu od odstavu až po finální etapu výkrmu prasat. Dr. Heiko Nathues z dislokované epidemiologické stanice Vysoké školy veterinární v Hannoveru referoval o průběhu léčby. Doporučil odebírat vzorky trusu ihned po vykálení, protože podle nejnovějších zkušeností není možné ve vzorcích trusu odebraných z roštů velmi často prokázat přítomnost choroboplodných zárodků. Kriticky se dr. Nathues vyjádřil také k otázce shromažďování exkrementů. Díky smísení s trusem prostým choroboplodných zárodků může dojít k takovému naředění jejich počtu, že není možné prokázat přítomnost zárodků metodou PCR. Protože vzorky nejsou smíšeny homogenně, je jen otázkou náhody, zda dojde k prokázání přítomnosti původce průjmových onemocnění. Jednoduchý bavlněný tampon není vhodný, protože na něm intenzivně ulpívá materiál odebraného vzorku a není možné provést PCR test. Veterinární lékař může tomuto problému zabránit použitím tamponu z umělých vláken. Mělo by se odebírat minimálně 5 gramů vzorku výkalů, které je nutné urychleně zchladit, uskladnit a poté transportovat. V nezchlazených vzorcích by mohlo častokrát dojít k „sežrání“ choroboplodných zárodků jinými bakteriemi. Pokud je nutné vzorky trusu uchovat delší dobu, je nezbytné je zamrazit. Dr. Nathues dále doporučuje odebírat dostatečné množství vzorků exkrementů, zvlášť v případě, kdy se jedná o požadavky náhrady škody, kterou uplatňují výkrmci po producentech selat ve výši nad 150 000 EUR; dostatečovat by měly být 3 vzorky trusu. Další informace k tématu aivlosinu je možné získat zde