Systém základních plateb, minimální požadavky a přechodná vnitrostátní podpora.

Systém základních plateb

Základní platba

V předchozím článku (zde ) jsme informovali o jedné z hlavních změn reformované Společné zemědělské politiky, a to o vícesložkovém modelu, ve kterém je základním prvkem tzv. základní platba. Zatímco doposud naši zemědělci znali pouze SAPS (jednotná platba na plochu zemědělské půdy), v novém nastavení se přímé platby rozrostly o další složky, některé povinné, některé k rozhodnutí pro členskou zemi. Přitom možnost zachování SAPS byla v průběhu diskuze o reformě jedním z hlavních požadavků většiny nových členských států Evropské unie, která tak byla zakotvena do legislativy.

Ministerstvo zemědělství zvolilo cestu pokračovat v dosud zavedené a dobře osvědčené platbě SAPS až do roku 2020. Protože postup stanovení sazby SAPS bude na rozdíl od minulosti odlišný, tím i výše sazby, pojďme si systém představit blíž.

Jednotlivé členské země mají evropským nařízením přidělenou částku tzv. národní obálky. Pro Českou republiku je stanovená obálka přímých plateb průměrně ve výši téměř 24 miliard korun (875 mil. EUR) ročně. Z této částky je třeba odečíst prostředky převáděné v letech 2015-2019 do rozpočtu Programu rozvoje venkova a také oddělit 15 % prostředků určených pro podporu citlivých komodit, tzv. dobrovolné podpory vázané na produkci. Od základní obálky přímých plateb se dále odečítají prostředky vyčleněné pro podporu mladých zemědělců, což bude odhadem 0,2 % obálky a zejména nová významná složka přímých plateb směřující na ozelenění, která činí 30 % obálky. Výsledná část pak představuje základnu, z níž se bude vyplácet SAPS.

Podle předběžných odhadů bude pro platbu SAPS v letech 2015 – 2020 každoročně k dispozici obálka v průměrné výši cca 12,7 mld. Kč (463 mil. EUR), což předběžně odpovídá sazbě cca 130 EUR/ha. Nicméně konkrétní výše sazby SAPS v Kč/ha v jednotlivých letech bude záviset především na počtu žádostí o platby, resp. počtu způsobilých ha a v neposlední řadě na vývoji směnného kurzu koruny vůči euru. K výše uvedené sazbě 130 EUR/ha je důležité připomenout, že při splnění podmínek, např. povinného ozelenění, se k ní připočtou další složky přímých plateb a výsledná sazba se tak přiblíží té současné.

Pro doplnění uvádíme přehled sazeb SAPS a výše vnitrostátních stropů na přímé platby
v  letech 2007-2013.

¹⁾ odhad

Minimální požadavky:

Aby dotační systém přímých plateb fungoval efektivně, například aby nebyly s vysokými náklady vypláceny zanedbatelné částky, stanovuje evropská legislativa povinnost členským zemím definovat tzv. minimální požadavky. V praxi to je stanovení minimální částky, která může být jako přímá platba vyplácena, tzn. pokud by částka dotace měla být nižší, nebude vůbec vyplacena. Případně může být tato podmínka vymezena jako určitá minimální výměra zemědělské půdy, na níž se přímé platby poskytují.

SAPS se dosud vyplácel při splnění výměry alespoň 1 ha a při minimální částce dotace 100 EUR (cca 2740 Kč). V zájmu zachování kontinuity zůstanou i nadále základními podmínkami, tj. minimálními požadavky, výměra alespoň 1 ha a minimální částka 100 EUR. Hektarové omezení se samozřejmě netýká těch zemědělců, kteří budou čerpat podporu na živočišnou výrobu prostřednictvím dobrovolné podpory vázané na produkci.

Pro úplnost doplňujeme, že v souladu s právními předpisy bylo možné zpřísnit nastavení až na 5 ha jako minimální oprávněné výměry nebo 200 EUR (cca 5480 Kč) jako minimální částky přímých plateb.

Přechodná vnitrostátní podpora

Přechodná vnitrostátní podpora (PVP), dříve tzv. top-up, umožňuje novým členským státům, včetně ČR, podpořit citlivé sektory zemědělství. Poskytuje se výhradně z národního rozpočtu a v praxi představuje pokračování národních doplňkových plateb k přímým podporám. Podpora se zaměřuje na sektor přežvýkavců, krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka, ovcí a koz, chmele, brambor pro výrobu škrobu a zemědělskou půdu. K novinkám pro letošní rok, patří, že evropská legislativa již nepočítá oproti předchozím rokům 2012 a 2013 s uplatněním tzv. modulace, tj. snížení platby. Proto bude možné dotčeným sektorům vyplatit částky bez dalšího krácení v objemu cca 936 milionů korun.

Lesy a dotační podpora lesního hospodářství v letech 2015 -2020

Nedílnou součástí Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 (PRV 2014 - 2020) je oblast lesnictví. Evropská lesnická politika uvedená v dokumentu Nová strategie EU v oblasti lesnictví ze září 2013 vyzývá, aby členské státy využily příležitosti, které jim poskytuje nové nařízení o podpoře pro rozvoj venkova č. 1305/2013 a zaměřily se na modernizaci lesnické techniky a technologií, zmírňování změny klimatu, zachování genetických zdrojů, ochranu lesů, vytváření nových zalesněných ploch a obecně řečeno na podporu trvale udržitelného lesního hospodářství zahrnující mimo jiné i zvýšení odolnosti lesních ekosystémů, ekologické hodnoty a potenciálu lesních porostů, ochranu půdy a regulaci kvality a kvantity vody.

Pro období 2014 – 2020 jsou všechny tyto aspekty zohledněny v programovém dokumentu PRV 2014 -2020 a uskutečňovány prostřednictvím jednotlivých opatření, která poskytují podporu široké škále žadatelů na zvýšení konkurenceschopnosti lesnictví a na trvale udržitelné hospodaření v lesích. Všechna opatření jsou environmentálně zaměřena.

Jednotlivé typy podpory

Nejdelší tradici podpory z evropských fondů má operace 8.1.1 Zalesňování a zakládání lesů, která navazuje na předchozí programové období a umožní zemědělcům popřípadě vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění jejich pozemků, včetně podpory na péči o takto založené porosty po dobu 5 let a náhradu za ukončení zemědělské činnosti po dobu 10 let. Zacílením na vymezenou vrstvu vhodnou pro zalesnění dojde ke snížení erozních vlivů, udržení či zvýšení biodiverzity a ke snížení dopadů klimatické změny včetně sekvestrace uhlíku (zachycování, ukládání uhlíku), retence (zadržování) vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu.

Další skupina opatření také navazuje na minulé programové období. Jedná se opodporu lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření. Negativní dopady klimatické změny a extrémních meteorologických jevů snižují stabilitu a produkci i další celospolečenské funkce lesních porostů. V případě povodňových situací se projeví následky i níže v povodích. To je důvodem pro poskytnutí podpory až do výše 100 % způsobilých výdajů a žadateli mohou být i státní podniky.

V rámci operace 8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích bude možno realizovat účinná opatření přírodně-technického charakteru, která budou předcházet škodám v případě kalamitní situace, a to především v oblastech ohrožených extrémními klimatickými jevy. Způsobilými výdaji budou např. výstavby a opravy retenčních nádrží a objektů hrazení bystřin, případně další preventivní protipovodňová a protierozní opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích.

Operace 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách zajistí obnovu po abiotických, především po větrných kalamitách. U této operace budou uznatelnými výdaji odstraňování poškozených lesních porostů určených k rekonstrukci, příprava ploch před zalesněním a umělá obnova na plochách po kalamitních těžbách včetně ochrany založených porostů.

K odstraňování škod po kalamitách také přispěje operace 8.4.2.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi. Z podopatření bude možno realizovat projekty odstraňující škody způsobené povodněmi na objektech hrazení bystřin a hrazení a stabilizaci strží, na lesních cestách a souvisejících objektech, případně sanovat další škody způsobené povodněmi na malých vodních tocích a v jejich povodích.

Zlepšení životního prostředí a plnění společenských funkcí lesů zajistí opatření Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů.

Operace 8.5.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, z které bude financována částečná úhrada nákladů na mechanickou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin, tzv. oplocenky, zajistí zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin (jedná se zpravidla o listnaté dřeviny a jedle), které mají pozitivní vliv na půdu, vodu a stabilitu porostů.

V rámci operace 8.5.2 Neproduktivní investice v lesích dojde mimo posílení rekreační funkce lesa pro širokou veřejnost a usměrňování návštěvnosti území a ochraně navštěvovaných porostů a také k částečné podpoře zaměstnanosti na venkově. Uznatelnými (způsobilými) výdaji budou např. značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty, zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků a informačních tabulí.

Dlouhodobým a extrémním imisním zatížením došlo v exponovaných územích (imisní oblasti příhraničních hor, např. Krušné hory) k poškození a následnému rozpadu původních lesních porostů na ploše více než 40 tis. ha. Důsledkem pozměněné druhové skladby a též částečným použitím nevhodné provenience dochází v současnosti ke zhoršování zdravotního stavu, rozpadu a ztrátě funkčnosti těchto porostů. Tuto situaci alespoň částečně pomůže řešit operace 8.5.3 Přeměna porostů náhradních dřevin. Financování bude zahrnovat odstranění náhradního nevhodného porostu za účelem obnovy, přípravu ploch před zalesněním a umělou obnovu sadbou přirozenými druhy dřevin.

Konkurenceschopnost lesnictví bude podpořena prostřednictvím několika operací zaměřených na pořízení strojů, technologií a budování infrastruktury. Operace 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství je zaměřena na investice do lesní techniky a postupy práce, které zvyšují hospodářskou hodnotu lesů prostřednictvím využití šetrnějších technologií a strojů při hospodaření v lesích, omezujících poškození lesní půdy a porostů. Způsobilými výdaji budou stroje a technologie pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů, stroje pro zpracování potěžebních zbytků a technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost na lesní půdě. Podmínkou poskytnutí podpory bude hospodaření podle lesních hospodářských plánů a osnov. Projekty bude možné realizovat v soukromých, obecních nebo krajských lesích. Operace 8.6.2 Technické vybavení dřevozpracujících provozovenbude zaměřena na zvýšení efektivity malých dřevozpracujících provozoven, které produkují výrobky s větším podílem přidané hodnoty, hrají významnou roli při zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech a zároveň přispívají k tvorbě nových pracovních míst. Podporována bude výstavba nebo modernizace dřevozpracujících provozů, zejména strojní vybavení pil a stroje a technologie sloužící k sušení, páření a impregnování masivního dřeva. Příjemce dotace bude muset splňovat definici mikro nebo malého podniku.

Operace 4.3.2 Lesnická infrastruktura bude zaměřena na modernizace a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality či zvýšení hustoty lesních cest. Projekty bude možné realizovat v soukromých, obecních nebo krajských lesích.

Poslední skupinou je opatření Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů. Jedná se o dvě plošné operace, u kterých bude plněn závazek žadatele po dobu pěti let, za který bude každoročně vyplácena jednotná sazba. Operace 15.1.11 Zachování porostního typu hospodářského souboru bude kompenzovat zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování porostního typu hospodářského souboru místo jeho přeměny na porostní typ hospodářského souboru s nižší ekologickou hodnotou, a to s cílením na území ZCHÚ a oblasti Natura 2000. Druhá operace 15.2.1 Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin zajistí kompenzaci zvýšených nákladů a snížených výnosů souvisejících s ochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin, konkrétně s ekologicky šetrným sběrem reprodukčního materiálu lesních dřevin z uznaných zdrojů.