Strupovitost brambor

24.4.2006

Strupovitost je přesné popisné jméno pro dost běžný problém choroby brambor. Symptomy jsou přesně takové, jak je název vyjadřuje - plochy na pokožce hlízy, které vypadají jako strupy. Existují dva druhy strupovitosti, které se vyskytují na bramborách: strupovitost obecná, která je způsobována organizmem Streptomyces scabies, aktinomycetou velmi podobnou bakteriím a strupovitost prašná způsobovaná organizmem Spongospora subterranea, která je autorem článku stále považována za primitivní houbu, ale je nyní klasifikována botaniky systematiky jako protozoon (prvok). Tyto dvě choroby se liší nejen názvem, ale také tím, jak se postižené plochy hlízy jeví při podrobnějším zkoumání. Tento rozdíl má co do činění se základním rozdílem v tom, že každý z organizmů zkouší se zdokonalit. Strupovitost obecná by mohla být považována za tu, která zkouší se dostat do hlízy, zatímco prašná strupovitost by mohla být považována za tu, co zkouší se dostat z ní. Zde je vysvětlení: Znalost spletitých detailů Vady pokožky způsobené strupovitostí obecnou mají obvykle vzhled červenavě hnědého korku. Tento vzhled je způsoben tím, že kauzální organizmus je v nepřirozené rovnováze s hlízou bramboru. Organizmus pravděpodobně získává záchytný bod na hlíze prostřednictvím lenticel, ale mohou být využívána také poranění způsobená hmyzem nebo jiné typy mechanických poškození. Jakmile se organizmus ujme, roste mezi buňkami hlízy a vylučuje látky, které zabíjí sousední rostlinné buňky. Organizmus pak využívá mrtvé buňky pro svou výživu. Navíc tyto výměšky také stimulují sousední živé buňky, aby nad vrstvou poraněného peridermu tvořily vrstvu, který se skládá z mrtvých buněk, které jsou na oplátku využívány jako zdroj potravy. Až se hlíza zvětší, tato hyperaktivní tvorba poraněného peridermu pokračuje. Tyto bujně ztlustlé plochy poraněného peridermu jsou důvodem červenavě hnědého korkovitého vzhledu lézí. Naštěstí infekční proces ustává, když hlíza přestává růst a kazy se při skladování nezhoršují. Také léze strupovitosti obecné obecně neposkytují vstupní otvory pro invazi jiných hnilobných organizmů ve skladu. Odlišný organismus Při diskutování o prašné strupovitosti je ale tato situace velmi odlišná. V tomto případě se tento organizmus skutečně snaží dostat se ven z hlízy bramboru namísto dovnitř. Organizmus prašné strupovitosti má velmi komplikovaný způsob života, který zahrnuje vytváření amébovité struktury zvané „plasmodium“ a velmi dlouho žijící dormantní struktury zvané „cystosori“ které se vylíhnou do „zoospor“, které jsou tak nazvány kvůli tomu, že mají schopnost plavat díky bičíku. Tyto charakteristiky jsou z velké části důvodem toho, že kauzální organizmus již není považován za houbu. Infekce začíná, když zoospory napadnou hlízy skrz tkáň pokožky nebo kořene prostřednictvím kořenového vlášení. Jakmile zoospory vstoupí do rostliny, vyvinou se do plasmodia podobného amébě, které se přemisťuje a roste ve tkáních rostliny, dokud se eventuálně nepřemění na velkou hmotu cystosori. Jak se tato hmota cystosori vyvíjí jen pod vnějším povrchem rostliny, duří a praská vnější strana peridermu. Jedna z věcí, která je očekávána při diagnóze prašné strupovitosti, jsou zbytky roztrhaného a porušeného peridermu okolo lézí. Tento proces má za výsledky léze plné purpurovočerných cystosori na hlízách a puchýřky obsahující cystosori na infikovaných kořenech. Léze na hlízách se často zhoršují, když je plodina skladována. Postižené plochy hlízy jsou citlivé na invazi chorob způsobujících hnilobu hlíz, zejména černání stonků (původce Erwinia carotovora subsp. atroseptica neboli Pectobacterium carotovorum subsp. atrosepticum) a fuzariózami způsobovanými druhy rodu Fusarium. Cystosori také uváděné jako shluky spor („spore balls“) nebo „dormantní spory“ mohou přežívat nejméně šest let v půdě, což činí dokonce dlouhé rotační sledy mezi kulturami brambor neúčinné z hlediska managementu ochrany proti chorobám. Účinná opatření chemick
Zdroj: ÚZPI
Autor: redakce APIC

Tento projekt je podporován

Ministerstvo Zemědělství

Liberecký kraj

Novinky

02. 06. 2024. - Chov matek

16.5.2024

Praktický seminář na Včelí farmě ve Smržově . Vrcholem včelařské práce je chov matek a s ním souvisí i tvorba oddělků

» více

01. 06. 2024 - Krajský den koně Libereckého kraj „já mám koně“

16.5.2024

Tradiční akce se pod názvem „Já mám koně“ bude konat po šestnácté a jejím centrem bude opět Tyršův park. Sem se od časných ranních hodin budou sjíždět desítky chovatelů, aby se připravili na slavnostní průvod městem jak s koňmi v kočárových spřeženích, tak „pod sedlem“.

» více

31. 5. 2025 Gastroden 2024

16.5.2024

Gastroden je prezentace žáků škol potravinářských oborů - pekař, řezník-uzenář a kuchař-číšník své dovednosti.

» více

Sledujte TV APIC

TV APIC

Počasí

22.05.
Počasí na den 22.05.
11°C / 18°C

23.05.
Počasí na den 23.05.
11°C / 20°C

24.05.
Počasí na den 24.05.
12°C / 21°C

INTERREG

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A