Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky, konaného dne 5. září 2025 v Praze

Počet členů organizovaných prostřednictvím 55 okresních, 2 regionálních a 11 krajských komor je 2019. Právnických osob je 1.251. Fyzických osob je 768. V počtu členů se neuvádí členstvo 32 členských svazů, sdružení a unií, kde se členství jednotlivých podnikatelů někdy vzájemně překrývá.

Sněmu se zúčastnilo 103 delegátů Všeobecné sněmovny, to je 79 %, a 37 delegátů Sněmovny společenstev, to je 88 % z pozvaných s hlasem rozhodujícím.

AK ČR je připravena k plné součinnosti s Parlamentem ČR, vládou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR 
a dalšími orgány při zajištění těchto požadavků.

34. sněm Agrární komory České republiky:

1.  schvaluje:

1.1. Zprávu Představenstva AK ČR o činnosti od 33. sněmu ke stažení
1.2. Účetní závěrku za rok 2024 a plán příjmů a výdajů na rok 2025 
1.3. Zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2024 ke stažení

2. ukládá:

2.1. Představenstvu Agrární komory České republiky

• • řídit činnost komory v souladu s Usnesením 34. sněmu a zaměřením činnosti v příštím období uvedeném ve zprávě Představenstva AK ČR;
  • ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR;
  • jednat s členskou základnou ve věci priorit a požadavků pro zlepšení situace v zemědělství s využitím pro komunikaci s nově zvolenými poslanci, ministry a vládou ČR;
  • předat požadavky uvedené v bodě 4.1 formou dopisu prezidenta AK ČR nově zvolené vládě ČR a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s cílem prosadit jejich konkrétní řešení;
  • urychlit legislativní proces k dokončení nových metod šlechtění, aby osivo takto vyprodukované bylo nejen v souvislosti s klimatickou změnou, co nejdříve fakticky a cenově dostupné bez zbytečných byrokratických překážek k jejich uvedení na trh;
  • připravit primární volby (1. 1. 2026 – 31. 3. 2026) a připravit volební Sněm AK ČR 21.5.2026 v souladu s volebním řádem AK ČR.

2.2.  krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:

• • rozpracovat zaměření činnosti Agrární komory České republiky v příštím období a Usnesení 34. sněmu do vlastních podmínek;
  • napomáhat Představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení;
  • jednat s poslanci a senátory ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, koordinovaně s Představenstvem AK ČR;
  • organizovat seznámení členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech;
  • vyzvat členskou základnu, zaměstnance, držitele podílu, akcionáře, vlastníky půdy, obchodní partnery, rodinné příslušníky a všechny aktéry venkovského prostoru k aktivní účasti ve volbách;
  • plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat Úřadu AK ČR;
  • zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností;

2.3. členské základně:

• • uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem v roce 2025.

2.4. viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven v souladu s článkem 4, odstavcem 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru České republiky na jednotlivé členské organizace.

3. konstatuje, že se v období mezi 33. a 34. sněmem AK ČR

• situace v zemědělství, zejména v rostlinné výrobě, u všech podniků, se oproti roku 2024 nadále zhoršuje a v některých případech již ohrožuje jejich existenci; pro podniky střední velikosti navíc nebylo naplněno původní programové prohlášení vlády ani pozdější slib větší pomoci po loňských protestech;
• dlouhodobě dochází k poklesu výkupních cen řady zemědělských komodit při současném růstu výrobních nákladů plynoucích jak z povinností daných legislativou, tak dalšími faktory na straně vstupů;
• hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje z důvodu pasivního přístupu státu pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
• produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);
• v posledních čtyřech letech došlo k mnoha populistickým rozhodnutím se zásadním dopadem na agrární sektor jako byla úprava Strategického plánu, změny v daňové soustavě, změnami v nastavování kol PRV, a to bez jakékoliv analýzy dopadů;
• docházelo k neúměrným tlakům na zavádění nových a přísnějších omezení hospodaření na lesní půdě, která jsou nad požadavky EU i stávající zákonný rámec. Tato opatření byla prosazována bez průkazných dopadových analýz a odborných argumentů a přes bezprecedentní odpor většiny obyvatel žijících trvale v dotčených územích (pokus o vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko);
• v rozporu s programovým prohlášením vlády docházelo k významnému odčerpávání finančních prostředků z odvětví prostřednictvím odvodů Lesů ČR do státního rozpočtu;
• to vše při nedodržení slibu zavedení podpory zaměstnanosti na venkově, snížení národních podpor na specifická odvětví a činnosti, zrušení podpor pro zpracovatele, skokového navýšení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu a další;
• při neustále rostoucích nákladech, a hlavně byrokratické a regulatorní zátěži, která se přes proklamace politiků neustále zvyšuje, zemědělské podnikání přestává v řadě případů ekonomicky vycházet a dochází tak k prodeji podniků do společností získávajících kapitál z jiných sektorů (např. energetika);
• u řady dalších zemědělských podniků dochází k omezování investic, útlumu nákladově náročnějších činností, nebo k rozprodeji majetku k řešení propadu příjmů a navýšených nákladů;
• zemědělství, respektive národním i unijním politikům, kteří utvářejí podmínky pro podnikání v zemědělství, chybí jasná další realistická vize budoucnosti sektoru vycházející z motivace napravit současnou nedobrou výchozí situaci a svými rozhodnutími naopak sektor dále poškozují;
• zemědělství není politiky vnímáno jako skutečně strategické odvětví, bez kterého se suverénní Česká republika do budoucnosti neobejde;
• zemědělské organizace v čele s AK ČR nejsou vnímány jako partner v této zcela zásadní diskusi a jejich názory, jako reprezentantů tuzemských podnikatelů jsou přehlíženy a bagatelizovány.

4. Sněm AK ČR proto žádá:

4.1. vládu ČR vzešlou z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, předsedu vlády, ministra zemědělství, ministra financí a další členy vlády, poslance Poslanecké sněmovny a odborných výborů, senátory Senátu a odborných výborů Parlamentu ČR, aby:

• • V souladu s existujícími dokumenty Strategie bezpečnosti České republiky a Strategií potravinové bezpečnosti legislativně zakotvili zemědělskou produkci jako veřejný zájem a plně podpořili Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství a potravinářství v ČR a cenově dostupné potraviny pro občany této země (ke stažení);
  • v zájmu zachování potravinové bezpečnosti a zabránění dalšímu skokovému zdražení potravin podporovali zemědělce přispívající k potravinové suverenitě ČR, maximálně revidovali národní legislativu ve prospěch zemědělské prvovýroby a zpracování a při formulování národní pozice vůči reformě SZP plně vycházeli ze společné Pozice agrárních organizací ke Společné zemědělské politice po roce 2027 (ke stažení);
  • zejména odmítli návrh Víceletého finančního rámce, který namísto kompenzace inflace a růstu počítá s krácením podpor pro zemědělské podnikatele;
  • a dále odmítli návrh pravidel Společné zemědělské politiky po roce 2027, který je pro české zemědělství diskriminační a potenciálně likvidační;
  • zajistili každoročně plně financovaný rozpočet kapitoly MZe v realizaci státního rozpočtu ČR na veškeré priority zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a venkova, jako zásadní podporu těchto strategických odvětví nejenom v zajištění potravinové bezpečnosti;
  • zajistili rovné podmínky na jednotném trhu mimořádným posílením národních zdrojů formou kofinancování unijních programů tak, aby byla zemědělským podnikatelům v ČR zajištěna konkurenceschopnost a kompenzována inflace v letech 2020-2025;
  • provedli analýzu podpor (včetně národních a regionálních) a na základě závěrů učinili kroky k zajištění rovných podmínek tak, aby celková míra podpor pro ČR byla plně srovnatelná s našimi konkurenty a odpovídala míře nákladů a ambicí ve srovnání s ostatními zeměmi EU, včetně případného využití maximálního národního dorovnání u mimořádných plateb pomoci;
  • odmítli obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým obchodním sdružením MERCOSUR a zásadně upravili obchodní dohodu mezi EU a Ukrajinou tak, aby respektovala zájmy českých zemědělců a zajistila jim především férové podmínky a zachování jejich konkurenceschopnosti;
  • prosadili na evropské úrovni zásadní revizi zákazů přípravků na ochranu a ošetřování rostlin a zrušili stávající zákaz používání u přípravků, za které momentálně neexistuje adekvátní náhrada;
  • na evropské úrovni racionalizovali environmentální požadavky s ohledem na tíživou situaci agrárního sektoru v ČR i Evropě, jakékoliv snížení výdajů na zemědělství by mělo recipročně odpovídat rozsahu, resp. snížení požadavků kladených na zemědělce, např. odmítli či zásadně revidovali pro země s minimálním rizikem evropské nařízení o odlesňování EUDR a pravidla pro ESG reporting;
  • přispívali k zásadnímu snižování administrativní zátěže zemědělských podnikatelů a ve spolupráci se zemědělským, potravinářským sektorem přicházeli aktivně s návrhy na další zjednodušení a deregulace a využívali k této činnosti také posílené pozice Antibyrokratické komise MZe;
  • dále nezpřísňovali domácí legislativu nad rámec požadavků EU, což je v rozporu s dosavadními veřejnými sliby členů vlády;
  • příkladem nesplnění tohoto slibu je aktuální zpřísnění pravidel protierozní ochrany půdy a neustálé změny v nařízení vlády krátce před začátkem její platnosti.
  • zajistili zásadní snížení počtu kontrol v agrárním sektoru, mimo jiné lepším propojení databází kontrolních orgánů a zlepšenou optimalizací těchto činností;
  • prosazovali vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany;
  • zajistili, aby budoucí zisky ze státních lesů nebyly odčerpány do státního rozpočtu, ale byly využity k potřebné obnově lesních ekosystémů a ochraně vody;
  • prosadili v souladu se schválenou surovinovou politikou pro dřevo podporu dřeva jako jediného obnovitelného materiálu ve stavebnictví minimálně u veřejných zakázek;
  • podporovali iniciativy a zjednodušení legislativy k využití regionální produkce na regionální úrovni v zařízeních, která jsou pod správou státu jako úřady, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče a další;
  • propagovali českou produkci pod značkami kvality, zajistili financování kampaní na kvalitní produkci a podpořili ji také všemi dalšími způsoby;
  • přispívali svým osobním přístupem a jednáním k dobrému jménu zemědělské prvovýroby a potravinářství v ČR;
  • podporovali střední a vysoké odborné zemědělské a lesnické školství s cílem posílit zájem studentů o tyto obory;
  • přispívali vhodnými nástroji (legislativa, daňové úlevy a další) k řešení problému s nedostatkem pracovníků v zemědělství mimo jiné usnadněním přístupu na pracovní trh v zemědělství a potravinářství lidem ze zahraničí;
  • nastavili v příštích čtyřech letech nediskriminačně investiční podpory tak, aby došlo k posílení domácího zpracování komodit zemědělské prvovýroby s cílem lepšího zhodnocení produkce a tvorbě produkce s vyšší přidanou hodnotou;
  • pomohli k posílení postavení zemědělských prvovýrobců vůči mezinárodním obchodním řetězcům mimo jiné využitím nástrojů, které již nyní existují v domácí či evropské legislativě;
  • skutečně (nejen verbálně) podporovali nové trendy v zemědělství jako je automatizace, robotizace a technologie precizního zemědělství;
  • podporovali a zajistili aplikaci poznatků vědy a výzkumu do praxe prvovýroby a zpracování, včetně nejlepších dostupných technologií, energeticky úsporných opatření a dalších nástrojů zvyšující efektivitu podnikání;
  • ve spolupráci s nevládními organizacemi připravili a otevřeli fond těžko pojistitelných rizik jako nástroje pomoci při řešení stále častějších výskytů klimatických extrémů, tedy jarních mrazů, krupobití, přívalových dešťů s využitím motivačních nástrojů jako je nezdaňování dotací nebo nezdaňování vnitropodnikových rezerv a také notifikací podpory pojištění pro velké podniky;
  • dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metody šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho a klimatickou změnu, včetně financování;
  • vypracovali koncepční metodiku na ochranu území ČR před zavlečením nákaz do chovů hospodářských zvířat;
  • nejen v souvislosti s klimatickou změnou vypracovali koncepční metodiku ochrany a dostupnosti vodních zdrojů pro zemědělské účely;
  • vypracovali novelu vyhlášky MPO č. 68/2022 o modernizaci zdrojů do 1 MW, kde je podmínkou zapojení do modernizace proinvestování nákladů. Požadujeme stejné podmínky, jako mají zdroje nad 1 MW a to jenom provedení výčtu bodů, které je třeba modernizovat. Požadujeme také zařazení podpory nových BPS do 500 kW do aktivačního balíčku vlády, tak jak je schváleno v platné novele zákona o podporovaných zdrojů energie. Požadujeme zařadit povinnost systémového navyšování   cen u všech podpor na bioplynové stanice na základě indexu ČSÚ dodávek a služeb do zemědělství.
  • dokončili přípravu pro uplatnění tzv. nových metod šlechtění, primárně s cílem adaptace na sucho, klimatickou změnu a rezistenci k chorobám a škůdcům, včetně zajištění financování.

V neposlední řadě žádáme, aby k plnění těchto požadavků probíhala s příští vládou v měsíčním harmonogramu pravidelná jednání, ze kterých bude pořízen zápis a seznam úkolů pro jednotlivá ministerstva.