Státy V4, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Itálie a Slovinsko přijaly tři společné deklarace pro budoucnost evropského zemědělství

Českou republiku na jednání zastupoval ministr zemědělství Martin Šebestyán: „Evropští zemědělci dnes čelí dopadům klimatických změn, geopolitické nestabilitě i rostoucímu tlaku na trhu. O to důležitější je zachovat silnou společnou zemědělskou politiku, posílit nástroje pro zvládání krizových situací a zajistit férové podmínky v celém potravinovém řetězci. Jsem rád, že jsme na těchto prioritách našli shodu,“ uvedl.

První deklarace se věnuje podobě společné zemědělské politiky po roce 2027. Zúčastněné státy zdůraznily potřebu zachovat SZP jako silnou a skutečně společnou evropskou politiku podpořenou dostatečným a předvídatelným rozpočtem. Shodly se také na nutnosti snížit administrativní zátěž zemědělců, posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství, podporovat inovace a investice a ponechat členským státům flexibilitu a možnost dobrovolnosti při implementaci podpůrných nástrojů. Součástí deklarace je také požadavek na zachování silné role SZP při zajišťování potravinové bezpečnosti, odolnosti zemědělství a rozvoje venkova.

Druhá deklarace reaguje na bezprecedentní kombinaci přírodních a tržních krizí, kterým evropské zemědělství čelí. Ministři upozornili zejména na pokračující sucho doprovázené extrémními teplotami a nedostatkem vody, ale také na dopady povodní, mrazů či krupobití. Současně poukázali na vysoké ceny energií a hnojiv a zhoršující se situaci v některých zemědělských odvětvích. Státy proto vyzvaly Evropskou komisi k vytvoření dostatečně financovaného evropského krizového mechanismu, posílení nástrojů pojištění a řízení rizik, navýšení dostupných finančních prostředků na pomoc postiženým zemědělcům a větší podpoře investic do zadržování vody v krajině, závlah, ochrany půdy a dalších adaptačních opatření.

„Letošní rok znovu ukázal, že zemědělství stále více ovlivňují extrémní projevy počasí. Vedle pomoci v době krizí proto musíme více investovat do prevence, zejména do hospodaření s vodou, ochrany půdy a dalších opatření, která zvýší odolnost evropského zemědělství vůči dopadům klimatické změny. Současně potřebujeme účinnější evropské nástroje, které zemědělcům pomohou zvládat stále častější krizové situace,“ uvedl ministr Martin Šebestyán.

Třetí společná deklarace se zaměřuje na ochranu zemědělců a potravinářů před nekalými obchodními praktikami v dodavatelském řetězci. Ministři podpořili další posílení evropských pravidel, rozšíření seznamu zakázaných praktik a důslednější ochranu dodavatelů před nepřiměřenými požadavky silnějších obchodních partnerů. Deklarace se věnuje také otázce prodeje zemědělských a potravinářských výrobků pod nákladovými cenami, větší transparentnosti trhu a spravedlivějšímu rozdělení hodnoty v potravinovém řetězci.

„Zemědělci a výrobci potravin musí mít jistotu spravedlivých a předvídatelných podmínek. Ti, kteří produkují kvalitní potraviny, nesmějí nést nepřiměřenou část nákladů a rizik. Férové podmínky v potravinovém řetězci jsou nezbytné pro dlouhodobou konkurenceschopnost evropského zemědělství,“ dodal ministr Martin Šebestyán.

Účastníci jednání se zároveň shodli, že společný postup zmíněných zemí může významně přispět k budoucí debatě o podobě evropského zemědělství. Přijaté deklarace představují společnou výzvu směrem k Evropské komisi a členským státům, aby budoucí evropská zemědělská politika byla dostatečně financovaná, méně administrativně náročná, lépe připravená na krizové situace a schopná zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost a potravinovou bezpečnost Evropské unie.