O prvním českém bio medu

Založení chovu „pošumavských včeliček“ je datováno rokem 1891, kdy byla ve volné přírodě (v rozsáhlém lesním komplexu Luh), odchycena první dvě včelstva, která do dnešních dnů tvoří zdravý, přírodou vyselektovaný, genetický základ chovu.
Po roce 1995 docházelo k postupnému rozšiřování chovu, jehož základ tvoří mateřský chov situovaný v Pošumavském kraji (lesní komplexy na Klatovsku a v Plzni-jih), který je dodnes prostý ekologických, antropomorfních zátěží. Satelitní chovy se nacházejí v Orlických horách (Doudlebsko), na Vysočině (Přibyslavsko) a na Jižní Moravě (Znojemsko).
Filozofií chovu je poznávání života včel a jejich přirozené vedení v souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní, pozitivní energie.
Základní principy, kterými se Dr. Ing. Jan Pintíř ve svém chovu řídí:
1. Integrovaný zoohygienický systém ochrany zdraví včel (přirozená odolnost, selekce přírodními faktory a přírodní selekční kritéria, systém kontrol, diagnostika, přírodní léčebné přípravky, vývoj léčebných přípravků, technologie, přirozené vedení, výživa, voda atd.).
2. Studium varroatolerance včel, šlechtění a chov varroatolerantních rodin a linií. Kooperace na výzkumném projektu varroatolerance s Výzkumným ústavem včelařství, Dol (VÚVč, Dol).
3. Stálý veterinární dohled: smluvní veterinární lékař a systém kontrolních dnů
4. Dlouhodobý výběr: přežitelnost, přirozená odolnost, přírodní výběr
5. Diagnostika: celoroční sledování zdravotního stavu
6. Testování a vývoj veterinárních přípravků. Kooperace na výzkumných projektech a monitoringu s VÚVč., Dol.
7. Léčebné zásahy: kyselina mravenčí a šťavelová, dávkování a aplikace celoročně dle senzitivnosti včelstva, populační dynamiky a agresivity populace Varroa destructor.
Co říká k ekologické produkci medu legislativa?
• Pravidla pro chov včel v ekologickém zemědělství jsou dána nařízením Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství, podrobné podmínky jsou definovány v přílohách.
• Ekologický chovatel včel je definován dle Zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, jako osoba, která není ekologickým podnikatelem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem. Ekologický chovatel včel musí prokázat, že v okolí dohledává a odstraňuje včelstva divoce žijící. Příslušná Krajská veterinární správa potvrdí, že nenařídila ošetření včelstva chemickými přípravky.
• Chemické přípravky lze v ekologickém včelařství použít pouze na základě nařízení Krajské veterinární správy, která může nařídit použití chemických přípravků (např. Gabon PA 92) pouze při zvýšeném výskytu roztočů. Takto léčená včelstva se před ukončením snůšky z produkce biomedu vyloučí.
• Umístění včelstev v ekologickém zemědělství musí:
– Zaručit dostatek přírodního nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě;
být takové, že v okruhu 3 kilometrů od umístění včelstev se zdroje nektaru a pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem a/nebo divoce rostoucími rostlinami;
zajistit dostatečnou vzdálenost od všech nezemědělských zdrojů znečištění, která by mohla vést k zamoření, např.: městská centra, dálnice, průmyslové oblasti, skládky, spalovny odpadů, atd. Kontrolní úřady nebo organizace učiní opatření, která zajistí dodržování tohoto předpisu.
– Na konci období produkce je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu a pylu k jejich přezimování. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je jejich přežití ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z medu pocházejícího z ekologického zemědělství, a to přednostně navíc ze stejné jednotky.
– Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z hlediska životního prostředí a z hlediska