Akce Potravinářské komory ČR

V uplynulých dnech jednali v Praze představitelé evropského potravinářství. O jakou akci šlo?
Šlo o zasedání ředitelů a tajemníků potravinářských federací a evropských potravinářských asociací EU-27 sdružených v Konfederaci evropského potravinářského a nápojového průmyslu (CIAA). Tato akce se koná několikrát ročně, z toho jednou vždy v každé předsednické zemi a řeší se na ní široké spektrum otázek týkajících se potravinářského průmyslu. Na pražském zasedání, kterého se zúčastnilo 40 vrcholových představitelů evropského potravinářství, se diskutovalo zejména o analýze Evropské komise k vývoji cen potravin, příčinách tohoto vývoje a o opatřeních přijímaných jednotlivými zeměmi pro zmírnění následků krize v potravinářství a zemědělství.

Staví se organizace potravinářů z ostatních zemí unie pozitivně k prioritám našeho předsednictví, tj. zejména k důrazu na kvalitu, nebo se ozvaly nějaké námitky?
Kvalita potravin je prioritou v každé zemi unie, takže samozřejmě nikdo z přítomných žádné námitky nevznesl. Je potřeba si uvědomit, že právě kvalita, ale také bezpečnost potravin je jedním ze zásadních znaků, které odlišují evropskou potravinářskou produkci od zbytku světa. A je-li jedna z priorit českého předsednictví zaměřena ještě na zlepšení kvality a zvýšení odbytu kvalitních potravinářských výrobků, pak opravdu nelze než takové aktivity podporovat.
Souhlasí potravináři z ostatních zemí unie s rozvolněním jakostních standardů nebo mají jiné mínění?
O rozvolnění jakostních parametrů jsme rozhodně nehovořili, spíše naopak. Jak už jsem řekl, je kvalita a bezpečnost potravin základním znakem evropské potravinářské výroby a není důvod tuto skutečnost měnit. Naopak již dnes je stanoveno, jaké parametry musí splňovat například výrobky s názvem „nízkotučný“ nebo „light“, takže EU spíše míří cestou posilování jakostních standardů než jejich rozvolňování. Na to velmi úzce také navazují úpravy v rámci nutričního značení, které umožní spotřebiteli daleko lépe se orientovat v popiscích na obalech.

Velkým problémem, kterému se věnuje i Evropská komise, je velký pohyb cen potravin. Vzešlo z jednání nějaké společné doporučení, jak tuto situaci řešit?
Samozřejmě, že ceny potravin byly jedním z hlavních témat setkání. Problém všichni spatřují spíše tam, kde není situace na trhu stabilní, a dochází tedy k velkým výkyvům, jako je tomu například v České republice. Musíme také vzít v úvahu, že konečné ceny u nás určují zejména obchodní řetězce a dodavatel nemá příliš možností, jak tento proces ovlivnit. Nicméně v současné době převládá názor, že v prvním pololetí tohoto roku budou ceny, i kvůli finanční krizi, poměrně stabilní.

Představitelé potravinářského průmyslu jednali o společné pozici k výstupům skupiny (High Level Group) pro potraviny. Jaké jsou hlavní výstupy této skupiny a na jakém stanovisku k nim se potravináři v Praze dohodli?
Jedním z nejdůležitějších výstupů je určitě konstatování, že má-li být na potravinách nutriční značení, pak musí komise rozhodnout, který typ to bude. Do budoucna není možné, aby každý stát preferoval jiné nutriční značení, tzn. GDA, semafory nebo klíčovou dírku. V opačném případě, by totiž například výrobci, kteří exportují do jiných zemí EU, museli mít na obalu všechna nutriční značení podle interních norem daných zemí, což by přineslo jenom chaos a zvýšené náklady na obaly. A o tom, jak by několik nutričních značení zmátlo spotřebitele, snad ani není třeba hovořit. Spotřebitel požaduje od tohoto značení jednoduchou a rychlou informaci o nutričních hodnotách a nikoliv chaos. Významné je rovněž stanovisko, které bude v rámci dohody prosazováno, a to že zemědělská produkce je primárně určena pro potravinářské účely, sekundárně pro krmiva a teprve v poslední řadě k výrobě biopaliv. Na tento fakt se někdy zapomíná, což může způsobit další potravinové krize ve světě, jako tomu bylo v loňském roce.