Cena mléka se propadá

Kdo má na svědomí neutěšenou situaci chovatelů mléčných krav? Tuto otázku si kladli na tiskové konferenci novináři spolu s chovateli a zástupci mlékařských družstev. Tisková konference se konala v minulém týdnu v pražském sídle Agrární komory ČR a vystřídalo se na ní šest odborníků z řad chovatelů a odbytových organizací včetně ředitele Svazu českého strakatého skotu doc. Dr. Ing. Josefa Kučery, který je současně prezidentem světové federace strakatého skotu. Ten dal k dispozici i přesná srovnání cen za mléko a mléčné produkty uvnitř Evropské unie.

Na úvodní otázku dostali novináři ve stručnosti tuto odpověď. Na snižující se konkurenceschopnosti českých chovatelů dojených krav má vliv stát svým zvyšováním DPH za potraviny, mlékárny nakupující doma mléko až o 70 haléřů levněji v porovnání s průměrem Evropské unie a do třetice supermarkety. Ty nestoudně zvyšují marže, v některých případech až ke 100 procentům, což je získávání peněz bez většího úsilí.

Velké výkyvy ve výkupních cenách

Chovatelé dojeného skotu jsou také v České republice pod tvrdým cenovým a konkurenčním tlakem. Nejvíce jim vadí velké výkyvy ve výkupních cenách, nesrovnatelné dotační prostředí v porovnání s okolními státy Evropské unie a „nespravedlivé“ rozložení marže z prodaného mléka a mléčných výrobků na domácím trhu.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba tak upozornil na tiskové konferenci v Praze na značné rozdíly mezi farmářskou a spotřebitelskou cenou mléka. „Největší zisk si odnáší obchodníci,“ sdělil. Upozornil také na rozdílnou cenovou úroveň v České republice a Evropské unii v neprospěch českých dodavatelů. Důsledkem je podle Veleby trvalé snižování stavu krav a mléčné produkce. Na tuzemském trhu už dovážené sýry a tvarohy tvoří téměř 59 procent celkové nabídky. „Situace může být stejná jako v chovu prasat, kde naše soběstačnost už také klesla pod 50 procent,“ dodal.

Zahraniční odběratelé platí za mléko víc než v tuzemsku

V České republice hospodaří 1980 chovatelů dojnic s počtem 370 tisíc kusů dojného skotu. Produkce mléka se snižuje (v červenci meziročně téměř o 2,2 procenta) a navíc část mlékáren nezpracovává mléko na mléčné výrobky, ale vyváží surovinu do zahraničí. V letošním roce zřejmě export dál poroste, protože v některých zemích unie po něm stoupá poptávka a cena letí závratně nahoru. Navíc nižší sklizeň krmných plodin vlivem nepříznivého počasí bude vytvářet tlak na růst spotřebitelské ceny mléka.

Jak uvedl Jan Veleba, z českých polí mizí pícniny, zejména trvalé travní porosty, a nahrazují je obilniny a řepka. Vinou měnící se skladby pěstovaných plodin nám hrozí měsíční krajina.

„Domlouváme se proto s ministrem zemědělstvím Miroslavem Tomanem na podpoře přežvýkavců,“ prohlásil Veleba. Díky tomu by se dotace přesunuly do chovu skotu s cílem rozšířit výměru krmných plodin.

Nejnáročnější komodita je mléko

„Mléko je jednou z mála komodit, která je produkována ve všech členských státech Evropské unie. Je to komodita pracovně a materiálně nejnáročnější, na kterou je navázáno velké množství dalších pracovních příležitostí. V EU-27 se chová zhruba 22 milionů dojených krav, z toho 370 000 tisíc v České republice,“ konkretizoval na tiskové konferenci doc. Josef Kučera mezinárodní srovnání.

Evropská unie je největší producent mléka na světe. Kvóta EU-27 v roce 2012/2013 představovala 152,5 mil. tun, což je téměř dvakrát více, než má USA. Na třetím místě je Indie, kterou následuje Čína.

Užitkovostí dojnic patří Česká republika na přední místa v rámci Evropské unie i světa. Kvóta ČR 2,88 milionu tun s výjimkou kvótového roku 2005/2006 nebyla ale nikdy naplněna, v posledních letech zhruba o šest procent. I když průměrná dojivost krav v kontrole užitkovosti u nás činila v uplynulém kontrolním roce 8047 kg, což je oproti průměru v Evropské unii 6467 kg zhruba o 1600 kg víc, pokles stavů krav je nezadržitelný a ten se právě podepisuje na nenaplnění výše národní české kvóty mléka.

Celkem je tak nyní registrováno 1983 držitelů kvóty pro dodávku mléka v tomto roce (k 31. 3. 2013), v roce 2004 to bylo 3600.

Čeští zemědělci prodávají mléko velmi levně

Cena mléka kolísá v průběhu roku i v průběhu let. Meziročně došlo k nárůstu ceny syrového kravského v roce 2013 oproti roku 2012. V České republice je bohužel tento nárůst jeden z nejnižších v rámci EU-27, což potvrzují i pravidelné situační zprávy Evropské komise. Cena mléka v ČR kolísá 4,5x v porovnání například s cenou mléka v Kanadě, respektive je toto kolísání v ČR o 40 % větší, než je průměr výkyvu cen v EU-27. Přitom ve světě roste poptávka po mléčných výrobcích. Další vývoj ceny na zahraničních trzích bude záviset na vývoji produkce (počasí a úrody) v Oceánii. Současné prognózy poukazují na to, že dojde k dalšímu nárůstu cen mléka a mléčných výrobků.

„Stále více se rozevírají nůžky mezi cenou producentů mléka a cenou spotřebitelskou. Kromě toho patří Česká republika se svojí cenou ke státům s nejnižší výkupní cenou mléka. Oproti průměru EU-27 je cena dosažená producenty za první pololetí 2013 o 3,5 eurocentu nižší při nákladech naprosto srovnatelných s ostatními členskými státy EU a zároveň rozdílně nastavené dotační politice.

Na růstu ceny spotřebitelských cen se negativně promítá také navýšení DPH na potraviny,“ uvedl na tiskové konferenci Ing. Karel Bednář, předseda představenstva odbytového mlékárenského družstva MHD Tábor.

„Výroba mléka je úzce provázaná s produkcí krmiv a rostlinnou výrobou vůbec, letošní klimatické vlivy (povodně, sucho) mají velmi negativní vliv na tento obor. Krmivo je špatné, málo kvalitní, což bude mít dopad na další pokles produkce mléka, který je producenty odhadován asi o deset procent,“ řekl další z přítomných odborníků Ing. Jaroslav Švec, místopředseda Zemědělského svazu ČR.

Spotřeba mléka průměrná, ale velká másla

Podle předběžných výsledků se v roce 2012 zvýšila celková domácí spotřeba mléka a mléčných výrobků (podle odhadu MZe meziročně o 2,9 % na 234 kg/osobu). Příznivým ukazatelem je zejména růst produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce došlo k meziročnímu zvýšení spotřeby konzumního mléka o 2,1 %, to je o 1,5 litru na 59,1 litru. Přes rostoucí trend obyvatelé Česka pijí méně mléka, než činí celoevropský průměr 65 litrů, například v Rakousku spotřeba dosahuje takřka 80 litrů.

Mírně se zvýšila spotřeba sýrů a tvarohů, která se již blíží průměru Evropské unie, jenž dosahuje 17 kilogramů (nárůst spotřeby přírodních sýrů o 2,8 %, tavených sýrů o 4,8 %).

Češi jsou nadprůměrnými spotřebiteli másla, spotřeba za rok 2012 představuje v průměru 5,2 kilogramu, zatímco unijní průměr dosahoval 3,6 kilogramu.

Podíl celkového dovozu mléka a mléčných vyrobků (v přepočtu na mléko) na celkové spotřebě se v roce 2012 zvýšil na 40,8 %.

Mlékárny na českém mléku v zahraničí vydělávají

Vývoz syrového kravského mléka za kvótový rok 2012/2013 činil 504 milionů tun, z toho producenti a odbytové organizace se na vývozech podílely 283 mil. tun. Zbývající množství vyvezli zpracovatelé mléka - mlékárny. Kupříkladu jen za měsíc červenec to bylo podle zmiňovaných odborníků 50 milionů litrů a z toho 40 % vyvezly mlékárny. Tím, že doma od zemědělců nakoupily o 70 haléřů až jednu korunu mléko levněji, než za kolik prodaly zahraničním odběratelům, především německým mlékárnám, si prostým výpočtem vydělaly přes dvacet milionů korun, což je výdělek, kterému se v hantýrce říká bez mávnutí ruky. Přitom české mléko je v okolních státech brané jako vysoce kvalitní a italští bratři -vyhlášení mlékárenští odborníci z nejmenované mlékárenské společnosti, která na Moravě vyrábí ty nejkvalitnější sýry typu parmazán, tvrdí, že právě jejich výrobu přesunuli do České republiky, protože s italským mlékem by kýženou kvalitu nedocílili. Vyvážet mléko bez přidané hodnoty je proto hříchem hned z několika důvodů.

Producenti volají o pomoc a Agrární komora ČR se rozhodla o tom informovat veřejnost a vyvolala jednání u ministra zemědělství Miroslava Tomana, který chce přispět k nápravě. „Věřme, že mléko nebude čekat osud komodity vepřové maso, u něhož už nejsme soběstační ani z 50 %,“ uzavřel Jan Veleba.