O konkurenčním potenciálu

Na XXII. sněmu Agrární komory ČR, který byl volební, došlo během jednání dne 20. března v Olomouci k výměně nejen viceprezidentů a prezidenta komory, nové je i představenstvo. Prezidentem Agrární komory ČR se stal Miroslav Toman, který je zároveň prezidentem Potravinářské komory ČR, viceprezidentem a předsedou sněmovny všeobecné je Václav Hlaváček, předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje, a viceprezidentem a předsedou sněmovny společenstev Bohumil Belada, místopředseda představenstva Farmtecu, a. s.

Členskou základnu představenstva za sněmovnu všeobecnou tvoří čtrnáct nově zvolených zemědělských odborníků a stejný počet má i sněmovna společenstev. Předsedou dvanáctičlenné dozorčí rady byl opakovaně zvolen Pavel Veselý. Vše lze jmenovitě nalézt v obsáhlé zprávě z jednání sněmu na webových stránkách Agrární komory ČR (AK ČR) na Agrárním poradenském informačním centru AK ČR s označením APIC-AK.

Odstupující prezident AK ČR Jan Veleba, který stál v jejím čele po tři volební období, popřál novému vedení komory hodně úspěchů a spolu se svými předchůdci, prvním a druhým prezidentem AK ČR Jiřím Netíkem a Václavem Hlaváčkem, obdržel poděkování ve formě titulu čestný prezident.

Efektivní rozdělení více než 250 miliard korun

V pořadí čtvrtý prezident AK ČR Miroslav Toman svým vystoupením nezapřel především ekonoma a člověka znalého oboru, který během krátké doby jako ministr zemědělství dokázal při vyjednávání v rámci evropské agrární politiky posunout Českou republiku na lepší pozici. „Je před námi zcela zásadní a unikátní období, kdy je třeba rozhodnout o budoucnosti českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 a hlavně rozhodnout o efektivním rozdělení částky více než 250 miliard korun,“ řekl hned na úvod svého vystoupení na sněmu.

„V této souvislosti je třeba si uvědomit, že nová společná zemědělská politika nám jako členskému státu dává mnohem větší flexibilitu při řešení problémů i dělbě finančních prostředků než doposud a zároveň umožňuje lepší zacílení na citlivé sektory,“ dodal Toman. Zmínil se mimo jiné o účelné strukturální nápravě českého zemědělství a kladl důraz na rozvoj odvětví s reálnou přidanou hodnotou, zaměstnaností a konkurenčním potenciálem, jako je v České republice například živočišná produkce nebo sektor ovoce a zeleniny.

Dělení zemědělských podniků

Nový prezident agrární komory vysvětlil přítomným, proč nerad slyší o jakémsi nálepkování zemědělských podniků. „Přestaňme, prosím, již konečně dělit naše zemědělské podniky na velké, střední a malé. Jsou to jedni zemědělci, kteří hospodaří na stejné půdě ve stejné republice. A jestliže slyším v televizi, jak je potřeba změnit strukturu zemědělské výroby z pohledu velikosti podniků, tak mne z toho jímá hrůza. Ať už se to někomu líbí nebo ne, je nezvratným faktem, že 75 % výměry zemědělské půdy obhospodařují podniky nad 500 ha, což jsou v drtivé většině podniky právnických osob, které zároveň chovají téměř 90 % skotu a přes 90 % prasat a drůbeže. Navíc právě velké zemědělské podniky jsou nositeli inovací a nových technologií, ale i zdrojem pracovních míst v regionech. Na to bychom neměli při veškerém plánování zemědělské politiky nikdy zapomínat,“ uvedl Miroslav Toman.

Poznámky k nastavení jednotlivých podpor

Jako v celé Evropské unii, tak i v České republice byly a budou i nadále jednotlivé podpory v agrárním sektoru velmi citlivou otázkou. „Chci se zmínit jen o několika základních principech,“ řekl na toto téma Miroslav Toman a uvedl několik příkladů.

„Jedním ze základních rozhodnutí je převod prostředků z I. do II. pilíře, a to s termínem do 1. srpna 2014. Je možné přesunout až 15 procent, aktuální úvahy v ČR se pohybují kolem 4-6 % s předpokladem, že tak převedené prostředky budou využity pro investice v zemědělských a potravinářských podnicích nebo na welfare. Podpora welfare je navíc jedním z mála způsobů, jak podporovat prasata a drůbež, čehož intenzivně využívají naši konkurenti v zemích bývalé EU-15.“

Další diskutovanou otázkou jsou méně příznivé oblasti, tedy LFA. I k nim se Toman dílčím způsobem vyjádřil. „Pokud se budeme bavit o tom, že bychom zachovali LFA na současné úrovni, tedy asi 49 %, měli bychom také uvažovat o zavedení podmínky minimálního zatížení chovu hospodářskými zvířaty formou takzvané minimální intenzity hospodaření. Nechci říkat, kolik dobytčích jednotek je optimálních, ale rozhodně je to otázka z hlediska hospodaření v podhorských a horských oblastech velmi významná,“ řekl Toman.

Navýšení přímých plateb

Pokud jde o citlivé komodity, podařilo se novému prezidentovi Agrární komory ČR ještě v roli ministra zemědělství letos v lednu využít možnosti, stanovené nově evropskou legislativou. I k této choulostivé otázce se vyjádřil.

„Evropská legislativa nově umožňuje maximálně navýšit objem zvláštní podpory na 6,5 % vnitrostátního stropu pro přímé platby, přičemž v roce 2013 byla tato podpora na úrovni 3,5 %. Díky tomu získali letos chovatelé přežvýkavců spolu s pěstiteli chmele a brambor na výrobu škrobu přibližně 57 milionů eur, zatímco v loňském roce to bylo necelých 32 milionů eur. Pevně věřím, že současné vedení ministerstva bude v tomto nastoupeném trendu pokračovat, protože, jak už jsem zmínil, stěžejní je podpora těch sektorů, které mají reálnou přidanou hodnotu a generují nová pracovní místa nejen v samotném zemědělství, ale i v navazujících odvětvích zpracovatelského průmyslu,“ uvedl Toman.

Program rozvoje venkova a investiční pobídky

Nejen pro agrární sektor, ale venkov jako takový je rozhodující správné nastavení opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). „Podle mého názoru by bylo třeba rezervovat řádově 30 % finančních prostředků v rámci PRV pro investiční opatření, která se týkají produktových a technologických inovací v zemědělských a potravinářských podnicích. Z pohledu pokrytí těchto požadavků je pak nezbytné využít možnosti navýšení spolufinancování na úrovni 25 % a rovněž se zamyslet nad možností převodu prostředků z I. do II. pilíře,“ konstatoval Miroslav Toman.

Zamýšlel se i nad dalším tématem, které se musí řešit už jen výhradně na domácí půdě. Je jím zelená nafta. „Jsem přesvědčen o tom, že za mého působení na ministerstvu zemědělství jsme připravili kvalitní analýzu celého systému této podpory, ze které je možné vycházet a navázat na ni. O celé této záležitosti je třeba rozhodnout co nejdříve, protože každý další den nejistoty je pro zemědělce poměrně značným problémem, neboť se jedná o značný objem finančních prostředků pro každého z nich. Původním termínem pro rozhodnutí byl březen, teď se mluví o červnu, tak snad se stihnou alespoň sklizňové práce,“ vyjádřil s trochou obavy svůj názor Toman.

Podpora řešení rizik a krizí v zemědělství schválena

Zatímco Petr Bendl, předchůdce exministra Tomana, ještě na své poslední tiskové konferenci hovořil o nemožnosti čerpání podpůrných prostředků z EU v případě živelních pohrom a dalších krizových situací, jeho nástupce se rozhodl problém řešit a vyřešit notifikací.

„Za mého působení na ministerstvu zemědělství jsme zaslali na Evropskou komisi žádost o notifikaci obecných pravidel pro poskytování státní podpory řešení rizik a krizí v zemědělství, kterou Evropská komise na začátku ledna letošního roku schválila. Tento rámcový program je určený pro vyrovnání škod v zemědělství a lesnictví, způsobených zejména přírodními katastrofami a nepříznivými povětrnostními jevy. Jsem velice rád, že díky tomuto nástroji bude ministerstvo zemědělství při příštích živelních katastrofách moci poslat pomoc postiženým bezodkladně, protože nebude muset čekat, až program podpory schválí Evropská komise,“ řekl Toman a apeloval na přítomného ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby na tento nástroj pomoci nezapomínal a pamatoval na něj i v budoucím rozpočtu.

„A možná právě i teď, po úspěšném tříletém období, kdy se roční zisk zemědělství pohyboval od 16 do 17,4 miliardy korun, je ta správná doba znovu otevřít téma založení Fondu nepojistitelných rizik, do kterého by přispívali také sami zemědělci. Jsem přesvědčen, že tento zmíněný ekonomický profit umožňuje sektoru vytvořit rezervy na horší období, protože z tohoto fondu pak mohou zemědělci v případě živelních pohrom či neúrody také sami čerpat. Minimálně by tak odpadlo sáhodlouhé čekání na to, až se státní správa rozhoupe a škody sečte,“ na příkladech doložil svá slova Toman.

Podpora značek potravin

Jak na závěr svého vystoupení deklaroval nový prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, podpora několika vybraných a osvědčených značek bude pokračovat. Zejména v případě značek Klasa a Regionální potravina je podle Tomana nutné zaměřit se nejen na takto označené výrobky, ale podpořit i propagaci jejich prodejních míst. S tím má ostatně komora dobré zkušenosti ve společném projektu s řetězcem Billa, kde se daří navíc nahrazovat zahraniční bioprodukci domácími biopotravinami a pokračuje se i propagací regionálních potravin.

„Čím větší bude zájem o české potravinářské výrobky, také již zmiňované značky a jejich podporu, tím větší bude možnost nastavení stabilnějších a dlouhodobějších vztahů v potravinářské vertikále s odpovídajícími finančními podmínkami,“ uzavřel Toman.

zdroj: Eugenie Línková