Dotace na kompostárny budou přístupnější i podnikatelům

Stát bude potřebovat více kompostáren vzhledem k úbytku kapacit skládek, z nichž část bude do roku 2010 definitivně uzavřena. Snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky se zavázal také v odpadovém zákoně.

Skládkování je v současnosti hlavním způsobem likvidace komunálních odpadů, v roce 2003 skončilo na skládkách 88 procent z celkového množství odstraněných odpadů. Produkce komunálních odpadů přitom v roce 2003 činila 4,6 milionu tun, což představuje přibližně 13 procent veškeré produkce odpadů.

I když se počítá se skládkami jako jednou z hlavních cest likvidace odpadů i nadále a současné kapacity by měly vydržet 30 let, k roku 2010 by se měl objem skládkovaných odpadů snížit v poměru k roku 2000 o pětinu, tedy zhruba o 540 000 tun ročně. Na skládky by se měl po tomto roce ukládat především zbytkový nevyužitelný odpad, nikoli bioodpad.

Tři spalovny komunálního odpadu v Česku mají celkovou kapacitu 646 000 tun, ani jedna z nich projektované množství odpadů nyní nespaluje. Stát už deklaroval, že výstavbu dalších spaloven nebude podporovat.

Celková kapacita zařízení pro výrobu kompostu v Česku je v současnosti přibližně 700 000 tun ročně. Vyrábí se půl milionu tun kompostu na prodej, dalších 200 000 tun vyrábějí kompostárny pro vlastní potřebu zřizovatelů, například obcí.

Kromě komunálních bioodpadů a čistírenských kalů se každoročně kompostuje 100 000 až 200 000 tun průmyslového bioodpadu, například papírenských odpadů a zbytků ze zpracování dřeva a konzervárenský odpad. Dále zemědělci kompostují každoročně 300 000 až 550 000 tun zemědělského bioodpadu. Objem výroby kompostů se přitom mění v závislosti na odbytu.

Zařízení určené pouze pro rozklad komunálních bioodpadů bez přístupu vzduchu v Česku zatím neexistuje.

Ekolist, 13. 12. 2005