AK ČR o zásadních tématech v Berlíně

23.1.2019

Prezident Agrární komory České republiky začal maraton jednání na zahraniční pracovní cestě v Berlíně hned od časného rána, a to se zástupci Německým svazem zemědělců. Hlavním předmětem jednání byla legislativa pro oblast zemědělství a postoje k prioritám AK ČR ve Společné zemědělské politice po roce 2020. V německém Sasku, podobně jako v České republice, nejvíce produkce zabezpečují velké farmy s rozdílem, že v Sasku je průměrná velikost farmy 255 ha, tedy o 120 ha více jako je průměrná velikost farem v ČR. Zástupci organizací se dohodli na další spolupráci. Hned následující setkání, na kterém se představitelé komory a asociace zaměří na SZP, se uskuteční v únoru.

Schůzky se uskutečnily na výstavišti v Berlíne, protože mezinárodní veletrh Grüne Woche je nejen prezentací států světa, zemědělců, potravinářů, lesníků či zahradníků, ale je to i místo pro setkání a jednání o tématech, které je nutné řešit.

Na veletrhu se prezident komory s viceprezidentem Bohumilem Beledou setkal na pracovním oběde také s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Předmětem jednání byly priority ministerstva a komory v jednáních o Společné zemědělské politice po roce 2020, ale i domácí legislativa.

Další jednání bylo setkání zemědělců, které zorganizoval prezident Arūnas Svitojus ze Zemědělské komory Litevské republiky. Zástupci zemědělců z Estonska, Finska, Litvy, Lotyšska, Maďarska a Švédska tak společně jednali o pozici ke Společné zemědělské politice po roce 2020 a o spolupráci v následujícím období. Předmětem diskuze byla i aktuální situace v jednotlivých zemích EU. Obavy z voleb do národního parlamentu prezentoval zástupce Švédska pan Thomas Magnusson, který je zároveň prezidentem COGECA. Uvedl, že nejdůležitějšími tématy jsou kromě Společné zemědělské politiky po roce 2020, Brexit, obchodní dohody, konkurenceschopnost a trvalá udržitelnost. Zástupce maďarské komory upozornil na nutnost společného postupu při jednáních doma i v zahraniční. Prezident Jandejsek v této souvislosti zdůraznil, že v Evropské unii jsou stále velké rozdíly mezi zemědělci ve starých a nových členských zemích. Navzdory slibům, že do 10 let po vstupu nových členských zemí se podmínky vyrovnají, nedošlo k naplnění ani po 14 letech. Rozdíly jsou nejen ve výšce přímých plateb (od 95 EUR na hektar až 400 EUR na hektar a více), ale i ve výši kofinancování Programu rozvoje venkova (od 15 % až do 100 %) a ve výši finanční podpory z národních rozpočtů. „Momentálně si země Evropské unie konkurují navzájem, a to je špatně. Nesmí existovat konkurence uvnitř EU, ale naopak, státy musí společně konkurovat třetím zemím na zahraničních trzích. Politiku a podpory je proto nutné nastavit tak, aby se posílily slabší státy a byly na stejné úrovni, jako státy s bohatými národními rozpočty“ zdůraznil Zdeněk Jandejsek. I v unii platí, že je tak silná, jak silný je její nejslabší člen.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., úřad AK ČR

Zdroj: AK ČR

Autor: redakce APIC