Tematická strategie udržitelného používání pesticidů

Nejvýznamnějšími legislativními opatřeními v EU v oblasti přípravků na ochranu rostlin v současnosti jsou: směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení 396/2005/ES o zásadách stanovení maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech (změněné nařízení m178/2006/ES), příp. směrnice 98/8/ES pro hodnocení biocidních přípravků. Maximální „automaticky stanovený“ limit reziduí povolených pesticidů (pokud není stanoven specifický MRL pro danou potravinu) je 0,01 mg/kg. Pokud je stanoven specifický limit, jeho hodnota je vyšší než 0,01 mg/kg. /Poznámka zpracovatele: V ČR je problematika pesticidů řešena v zákonu 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči (ve znění zákona 131/2006 Sb.), který má řadu prováděcích vyhlášek, z nichž 329/2004 Sb. se týká přípravků na ochranu rostlin (včetně jejich evidence). Ohledně limitů pesticidů v potravinách platí vyhláška 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů, změněná vyhláškou 68/2005 Sb., která je vydaná na základě zákona 110/1997 Sb. o potravinách (ve znění změnových předpisů)./

V rámci 6. akčního programu pro životní prostředí předložila Komise v červenci 2002 sdělení ohledně tematické strategie udržitelného používání pesticidů - KOM (2002) 349.
Cílem je zemědělská praxe využívající nižší množství pesticidů než dosud. Za tím účelem je nutné důkladnější odborné vzdělávání uživatelů pesticidů ohledně správného používání metod ochrany před škůdci a správné aplikace pesticidů. Rovněž musí být zvýšena jejich odpovědnost za důsledky nadměrného používání pesticidů. Používání pesticidů je kromě toho přímo nebo nepřímo ovlivňováno právními předpisy v ostatních politických oblastech, jako je vodní politika, zemědělská politika, ochrana pracovníků a výzkum. „Tematická strategie“ by měla přispět k uvedení různých hledisek do souladu.

V březnu 2007 se v Bruselu konal seminář "Pesticide use reduction for better health: scientific evidence and best practices for a European approach" pořádaný evropskými nevládními organizacemi Aliance pro zdraví a životní prostředí (Health and Environment Alliance - HEAL) a Akční síť pro pesticidy (Pesticide Action Network Europe - PAN) ve spolupráci se skupinou europoslanců.

Komise uvažuje o tom, že by v rámci směrnice o udržitelném používání pesticidů mohly být v EU používány různé limity pesticidů v závislosti na klimatických podmínkách. EU by měla být rozdělena do tří zón: Severní, Jižní a Střední. Při takovém postupu by byla nutná lepší spolupráce mezi členskými státy. Nezdá se však, že by tento způsob byl členy EP příznivě hodnocen. Vzhledem k různým klimatickým a půdním podmínkám v případě států s velkým územím (např. Francie) by nastaly problémy i s globálním zařazením do zón. Mělo by se dosáhnout snížení aplikace pesticidových postřiků z průměrného počtu 3,5 na 2,1 a v další budoucnosti na 1,4. Britský člen EP argumentoval dánskými zkušenostmi, podle nichž vzhledem ke snížení nákladů na nákup pesticidů se nesníží zisk z produkce pšenice/ha.
Členové EP usilují o to, aby se nejvyšší limit specifický limit (MRL) reziduí u řady povolených pesticidů snížil na 40–45 mg/kg, a také o to, aby bylo jednoznačněji stanoveno, že zásoby pesticidu musí být staženy z oběhu, pokud schválení pesticidu není akualizováno.
Dalším projednávaným tématem je ochrana choulostivějších skupin spotřebitelů (těhotné ženy, děti, kojenci) před nadměrnou konzumací pesticidů. Odborníci