Mozaika ze světa genetických technologií

poprvé zkoumal i názory občanů nových členských států Unie. Oproti předchozímu Eurobarometru se řada sledovaných parametrů výrazně změnila.  Změny mohou být zapříčiněny buď dvouletým odstupem, nebo rozdílným názory nových členů a původní patnáctky. Například poklesla důvěra v environmentální organizace (o 6 %), ve spotřebitelské organizace (o 5 %), v učitele (o 4 %) a dokonce i vědce (o 3 %) jako zdroje informací o životním prostředí. Naopak vzrostla důvěra vůči televizi  (o 8 %), novinám (o 6 %), politickým stranám! a rozhlasu (shodně o 3 %). Na otázku, na které úrovni je možné přijímat nejúčinnější rozhodnutí o ochraně životného prostředí,  odpovědělo 33 %,  že na úrovni EÚ, to je o 3 % více než  v minulém průzkumu. Důvěra v národní a místní orgány se nezměnila (33 % a 28 %).

Občany  25 členských států EU nejvíce znepokojuje znečištění vody (47 %) a havárie zaviněné lidmi (46 %). Používání geneticky modifikovaných organizmů v zemědělství a ztráta biodiverzity znepokojují pouze  24 a 2 3%.

V odpovědi na otázku, o které oblasti jim obzvlášť chybějí informace, se na první místo dostaly účinky chemikálií na naše zdraví (41 %) a používání geneticky modifikovaných organizmů v zemědělství (40 %). Teprve na třetím místě  byla ztráta biodiverzity (29 %). Na poslední dvě otázky bylo možné jmenovat více oblastí.

Názory občanů USA na genetické technologie

Nedávno zveřejněný průzkum ukázal, že Američané obecně vědí velmi málo o GM plodinách. Průzkum z roku 2004 na rozdíl od předešlých zahrnul mezi možné varianty odpovědí také "nevím, nemám na to názor“. Proto se také výsledky výrazně liší od minulých anket.

Až  77 % občanů USA ví, že existují metody na změny genetického materiálu, ale až 63 %  nikdy s nikým nehovořilo o GM potravinách. 48 % z nich si myslí, že v supermarketech se prodávají GM potraviny, 31 % se domnívá, že už je možná jedli (v roce 2001 to bylo jen 20 %). Na otázku, jaké GM plodiny jsou podle nich na trhu dostupné, odpovědělo 79 %, že rajčata (ve skutečnosti byla, ale už nejsou) 76 % kukuřice, 64 % sója, 61 % kuřata (nejsou), 45 % rýže (rovněž není).

V další části průzkumu jeho autoři zjišťovali, co Američané opravdu vědí o genetických technologiích. Kladli otázky, podobné otázkám z Eurobarometru 2003: Je pravda, že GM rajčata mají geny a normální je nemají? Když někdo jí je GM plod, budou jeho geny také modifikované? Jsou GM zvířata vždy větší než normální? V porovnaní s předešlými průzkumy prudce poklesl podíl správných a chybných odpovědí a vzrostl počet odpovědí „nevím“. Na většinu otázek bylo méně než  50 % správných odpovědí, často dokonce o hodně méně. Za zmínku stojí, že podobně špatné výsledky evropských respondentů se používají ke znevážení nedůvěry Evropanů v GM plodiny - Evropané GM plodiny nechtějí, ale nevědí, co vlastně nechtějí. Průzkum naopak naznačuje, že občané USA genetické technologie podporují, ale aniž by věděli, co podporují a proč.

Senzačních zpráv o problémech GM plodin si americké publikum příliš nevšímá. V průzkumu se ptali na 7 novinových příběhů, respondenti si ale převážně nevzpomněli, že by o nich někdy slyšeli. Nejvíce – 36 % – připustilo, že něco slyšeli o evropských demonstracích proti GM potravinám. Např. na to, že pyl GM kukuřice zabíjí larvy motýla Monarcha, si vzpomnělo už jen 7 %.

Nemajíce informace o GM potravinách a neuvědomujíce si, že je kupují a jedí, nemohou občané USA mít ani vyhra