Schválení ozdravného programu proti IBR

Klinické příznaky Infekční onemocnění IBR jsou záněty dýchacího ústrojí a pohlavních orgánů, horečky, výtok ze sliznic a zmetání březích krav. Latentní forma onemocnění se projevuje především snížením užitkovosti a dalším nenápadným šířením původce nákazy. Ozdravovací programy byly organizovány již od roku 1986. První efekt přinesl až druhý a třetí program po roce 1992, kdy se podařilo ozdravit inseminační stanice býků, šlechtitelské chovy, některé chovy matek býků a některé špičkové chovy skotu. Dnes je v ČR něco přes 30 % chovů IBR prostých a 300 stád ozdravuje.
Ze zemí EU jsou této nákazy prosté například Rakousko, Dánsko a celá Skandinávie. K zemím, které ozdravují patří např. Německo. V ČR se počítá se začátkem Národního ozdravovacího programu od 1. 1. 2006. V programu jsou stanoveny zásady ozdravování a povinnosti chovatelů i orgánů státního veterinárního dozoru. Systém ozdravování počítá se třemi metodami, a to eliminační bez vakcinace, eliminační s vakcinací (při použití markerové vakcíny) a s metodou radikální, která připadá v úvahu ve výjimečných případech při silném promoření stáda a za souhlasu chovatele.
Za provádění Národního ozdravovacího programu budou zodpovídat chovatelé a dozor budou mít na starosti krajské veterinární správy a orgány ministerstva zemědělství a chovatelské svazy. Základním předpokladem úspěšnosti programu je dokonalá a přesná evidence skotu v centrální evidenci a uplatňování současných veterinárních předpisů, které se týkají přemísťování zvířat.
Předpokládá se, že by Česká  republika mohla být nákazy IBR prostá do 10 let. Roční náklady budou kolem 100 milionů korun; v souladu s legislativou EU – rozhodnutím Rady 90/42 EHS a 90/638 – lze požádat o příspěvek z prostředků EU.

SVS ČR, 11. 8. 2005