Obce má proti povodním dotovat Zemědělský fond EU

Brzy se tam začnou provádět největší již připravené stavby: Poldr Žichlínek na Moravské Sázavě a první etapa protipovodňové ochrany Olomouce na řece Moravě. Nejpozději v příštím roce budou dále dokončeny například úprava jezu v Hodoníně, která umožní zlepšení regulace toku, a protipovodňová ochrana na řece Litavě ve Slavkově u Brna. Dokončuje se i výstavba ochranných hrází v ostravské aglomeraci na řekách Odra, Olše a Ostravice.

 

Pomůže úvěr z EIB

Jak informoval Ing. Hugo Roldán z tiskového odboru MZe, v roce 2002 resort ze zmíněného programu poskytl formou investičních dotací 72 milionů, v roce 2003 však už 643 milionů a loni dokonce 768 milionů korun. Letos se podle odhadů ministerstva tato suma bude pohybovat kolem 900 milionů korun.

 

První etapa programu Prevence před povodněmi prakticky již končí a v příštím roce by v rámci programu už měly pouze dobíhat jeho poslední akce. Proto MZe pro rok 2006 nechystá ani žádné výrazné změny pravidel programu pro poskytování peněz. Návrh státního rozpočtu na příští rok tak pro končící program Prevence před povodněmi počítá jen s 350 mil. Kč, které však doplní úvěr z Evropské investiční banky (EIB).

 

Pro období let 2007 až 2010 MZe připravuje druhou etapu programu, na niž však už nyní správci toků pomýšlejí se zhruba 350 akcemi za více než deset miliard korun. "S příštím rozpočtovým obdobím Evropské unie v letech 2007 až 2013 druhá etapa programu souvisí pouze tak, že navrhujeme, aby obce mohly žádat o dotace z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, tedy nikoliv z našeho národního programu," uvedl Roldán. "Nový program bychom chtěli dále více zaměřit na výstavbu opatření k zadržení vody v krajině. Třetí velkou změnou by měla být vyšší požadovaná spoluúčast územních rozpočtů. Za tímto účelem se vedou paralelní jednání se všemi hejtmany a krajskými úřady a na úrovni správců toků i s dotčenými městy a obcemi. Nebudou-li města a kraje na protipovodňová opatření přispívat, bude možné uskutečnit jen menší rozsah akcí."

 

H. Roldán také připomněl, že výstavba některých nejúčinnějších navržených protipovodňových opatření byla mnohde zablokována nesouhlasem vlastníků příslušných pozemků. "Pokud se ještě objeví další takové případy, lze očekávat, že společenská objednávka si vynutí vyvlastňování pozemků za účelem výstavby protipovodňových opatření," dodal.

 

Vyvlastnění? Možná, ale…

Ing. Miloslav Šindlar, jednatel společnosti ŠINDLAR, s. r. o., který jako autorizovaný inženýr v oboru

Autor: redakce APIC