Sněm Agrární komory ČR dnes v Brně stanovil priority pro další etapy národní i evropské zemědělské politiky

9.4.2018

Jednání sněmu se účastnil Jiří Milek, ministr zemědělství, který ve svém vystoupení vyzdvihl činnost komory jako zásadní nevládní organizace, která má významný podíl na řešení problematiky sektoru a je dlouhodobým a osvědčením partnerem státu. K jednáním ke Společné zemědělské politice konkrétně uvedl: „Průběžně upozorňuji, že problém zastropování se hodně zjednodušeně přenáší na tak zvané velké podniky, ale již méně se ví, že tyto subjekty o velikosti nad 500 hektarů, kterých je v České republice zhruba 1.800, přímo týká 154 tisíc vlastníků, kteří pochází především z venkova, a tímto opatřením by došlo ke znehodnocení jejich majetku.“ Ministr citoval také větu ze společného jednání s Günthrem Oettingrem, evropským komisařem pro rozpočet a lidské zdroje. Komisař se zcela jasně vyjádřil, že zastropování nemá narušit strukturu zemědělství v jednotlivých zemích, a to včetně Německa, Polska či České republiky a agrární politika musí být maximálně flexibilní. V České republice jsou to přitom právě velké podniky, které dnes drží rozhodující stavy hospodářských zvířat a tedy zbývající objemy živočišné výroby. Věnoval se také výši národních dotací v roce 2018, nakládání s chemickými přípravky na ochranu rostlin, ochraně zemědělské půdy jak proti její ztrátě záborem a erozí, tak ochraně vlastnických vztahů a racionálnímu prodeji a také dalším tématům.

Především zhodnocení stavu a řešení výzev prezentoval na konkrétních údajích ve svém vystoupení Zdeněk Jandejsek, prezident komory. Je zřejmé, že propady produkce jsou v porovnání k roku 1989 naprosto katastrofální a ve svých důsledcích poškozující celou hospodářskou soustavu, a tím i péči o krajinu, půdu či venkova. Uvedl k tomu konkrétní příklady: „Stavy hospodářských zvířat jsou hluboce pod úrovní roku 1989, osevní plochy náročnějších plodin jsou na poloviční úrovni, což se odráží i ve struktuře výroby. Hrubá zemědělská produkce dosahuje jen 71 % původní úrovně roku 1989 a zcela nezdravě v ní převažuje rostlinná produkce. Paradoxní pak je situace, kdy naše výroba za současné technické a technologické vyspělosti nedosahuje ve stálých cenách ani objemu hrubé zemědělské produkce roku 1936.“ Dále k tomu dodal: „Na hektar zemědělské půdy jsme v roce 2015 produkovali 75 litrů mléka, 62 kg vepřového masa a 21 kg hovězího masa, přitom Německo nebo Nizozemí vyrábí 170, resp. 680 litrů mléka, 326 resp. 690 kg vepřového a 71 resp. 208 kg hovězího masa, což jsou násobky naší výroby, při tom právě touto produkcí posléze především země staré patnáctky obsazují náš trh s potravinami.“


Proto je kladen o to větší důraz na posílení národního i evropského rámce zemědělské politiky, která bude nyní i do dalších let formovat podmínky našeho zemědělství a venkova. K tomu musíme využít naše přednosti, kdy například v pěstování obilovin, řepky, cukrovky, brambor nebo v chovech skotu, prasat a drůbeže dosahujeme úrovně vyspělých států, s tím však souvisí i propojení na zpracovatelský průmysl a posléze i obchodní sféru, kde musí být zajištěny rovné a nediskriminující podmínky.


Společnou tzv. Bratislavskou deklaraci zemí V4 z března 2017 se společnými prioritami pro oblast zemědělství, potravinářství a venkova podepsalo již 10 zemí, což souhrnem představuje již více než 100 miliónů obyvatel, a jak k tomuto bodu uvedl prezident Jandejsek: „Jsme přesvědčeni, že to již je síla, která nemůže být v další komunikaci s politiky opomíjena. Dnes je to o to významnější, protože stojíme před zásadními jednáními s Evropskou komisí a Evropským parlamentem o budoucnosti Společné zemědělské politiky po roce 2020 v našich podmínkách a je naší povinností a závazkem pro další generace obhájit existenci českých zemědělců, potravinářů a živého venkova ve zdravé krajině.“

Jak konstatuje usnesení XXVI. Sněmu komory, i přes konkrétní úspěchy v jednáních na domácí i evropské úrovni, mezi které lze počítat například podporu vlády k návrhům Evropské komise ke Společné zemědělské politice po roce 2020, vzájemnou podporu priorit nevládních organizací zemí Visegradské čtyřky a dalších zemí střední a východní Evropy, či posílení tuzemských národních podpor. Nedaří se naopak zlepšit vyváženost zemědělské soustavy, prohlubuje se závislost na dotacích, nedaří se řešit vztahy mezi výrobou, zpracováním a obchodem, dále rostou v mnoha případech až nesmyslné environmentální tlaky na prvovýrobu, zvyšují se ale také spekulativní ataky na nakládání s půdou. Sněm schválil také přípravy oslav 25. výročí založení Agrární komory České republiky, které se uskuteční 26. září 2018 v Praze.


Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR

Ministerstvo Zemědělství

Ministerstvo Zemědělství

Novinky

Sazby podpor pro 1. čtvrtletí 2018

19.4.2018

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. stanovil výši procentní sazby podpory na 2 % p. a. pro žádosti podané v období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018 v rámci investičních programů PGRLF, a.s. Lesní hospodář, Zpracovatel dřeva, Lesní školkař a Zpracovatel.

» více

Zahájení příjmu žádostí Jednotná žádost 2018

9.4.2018

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná 9.4.2018 přijímat Jednotnou žádost 2018. Zemědělci mohou prostřednictvím tohoto univerzálního formuláře získat finanční podporu v rámci 23 dotačních titulů. Každý rok si Jednotnou žádost podá téměř 30 tisíc žadatelů, mezi které je rozděleno přes 30 miliard korun

» více

DOPORUČUJEME - Obecné nařízení na ochranu osobních údajů začne platit již od 25. května

27.3.2018

Úřad pro ochranu osobních údajů na svých stránkách zveřejnilo dokumenty a doporučení, která se vztahují k danému nařízení EU známé pod zkratkou GDPR. Doporučujeme se s tímto seznámit.

» více

Sledujte TV APIC

TV APIC

Kalendář akcí

Kalendář akcí

Počasí

21.04.
Počasí na den 21.04.
9°C / 26°C

22.04.
Počasí na den 22.04.
9°C / 22°C

23.04.
Počasí na den 23.04.
10°C / 22°C

INTERREG

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A