Chyby v krmení a chovu zvyšují riziko výskytu mastitidy

Ztráty způsobené zhoršeným zdravotním stavem mléčné žlázy byly vyčísleny na částku 3 centy/kg mléka. V jednom zemědělském podniku s roční produkcí 400 000 kg mléka to představuje ztrátu ve výši 12 000 EUR. S každým zvýšením počtu somatických buněk o 250 000 dochází ke snížení množství vyprodukovaného mléka o 5 %. Pouze dojnice, jejichž mléko obsahuje méně než 100 000 buněčných elementů mají opravdu zdravé vemeno a mohou poskytovat optimální užitkovost. Podle odhadů Zemědělské komory Šlesvicka-Holštýnska tomu tak je pouze u 50 % německých krav a jalovic. Farmáři mohou zdravotní stav vemene rozhodující měrou ovlivnit díky opatřením v oblasti krmení a chovu. Pro kvalitní obranyschopnost a dobrý zdravotní stav vemene je rozhodující stabilní metabolismus, jeho poruchy – hlavně acidózy, ketózy a nerovnováha minerálních látek - obranyschopnost organismu oslabují. Krávy s výrazným nedostatkem energie (ketóza) mají imunitu omezenou. Ketolátky tlumí bariéru, která zabraňuje proniknuvším mikroorganismům v usídlení ve vemeni, proto většinou dochází ke zvýšení koncentrace ketolátek v mléce spolu se zvýšeným počtem buněčných elementů. Účinná ketoprofylaxe je důležitým příspěvkem k zajištění dobrého zdravotního stavu vemene: • Ve všech fázích laktace je nutné zajistit vyvážený poměr mezi hladinou proteinu a energie s ohledem na užitkovost dojnic • Vždy podávat zvířatům objemná krmiva jen té nejvyšší kvality (hygienický status!) • Rozkrmení v posledních 2 až 3 týdnech před otelením • v období stání na sucho je nutné u zvířat udržet optimální tělesnou kondici a nedopustit žádné odbourávání tukových zásob v organismu • ke stabilizaci metabolismu je možné předkládat TMR obohacené o glukoplastické látky (propylenglykol). Také acidotické stavy vyvolané nedostatkem struktury a/nebo zvýšenou nabídkou lehce stravitelných sacharidů mohou usnadnit nástup zánětu vemene. Klinický obraz je podobný u ketózy i acidózy, ačkoliv příčiny jsou odlišné. V obou případech jsou volné mastné kyseliny deponovány v játrech, takže ta nemohou nadále plnit svoji funkci jako detoxikační orgán proti choroboplodným zárodkům, které pronikly do vemene. Dochází k nárůstu počtu somatických buněk v mléce. Aby se zabránilo překyselení bachoru, je nutné, aby všechny změny v krmné dávce byly šetrné. Množství jadrného krmiva po otelení není možné zvyšovat příliš rychle. Zvýšení ze 2 kg za týden až na maximální množství je nejhorší možnou variantou. Při kalkulaci krmné dávky musí být pamatováno zejména na dostatečné množství vlákniny (více než 320 g strukturované vlákniny/100 kg živé hmotnosti nebo 2,4 kg vlákniny/den nebo 17 až 18 % vlákniny/kg sušiny). Funkce jater může být ale také nepříznivě ovlivněna toxicky působícím amoniakem, který se tvoří při přebytku bílkovin v krmné dávce. Zvlášť v kombinaci s nedostatkem energie vede ke zvýšení počtu buněčných elementů. Kromě toho zvýšený obsah močoviny může poškodit sliznici mléčné žlázy. Hladinu energie a bílkovin v krmné dávce je třeba vyladit na stejnou úroveň. Přebytek bílkovin sice krátkodobě vede ke zvýšení mléčné užitkovosti, ale v dlouhodobém měřítku přináší více problémů než prospěchu. Mykotoxiny (metabolity plísní) především v silážích, ale také v jadrných krmivech, slámě a seně představují velký potenciál ohrožení dobrého zdravotního stavu vemene. Nejdůležitějším opatřením zabraňujícím tvorbě mykotoxinů jsou co možná nejlepší komprese silážované hmoty, rychlejší a důsledné vytěsnění vzduchu a také plynulý odběr. Před novou sklizní je nutné dokonale vyčistit silážovací prostory. Při uskladnění jadrného krmiva je nutné dlouhodobě zabránit vzestupu vlhkosti. Nedostatek vápníku představuje velké nebezpečí pro zánět vemene. Při nedostatku tohoto prvku nepracuje optimálně svalstvo uzavírající jednotlivé struky, takže choroboplodné zárodky, vyvolávající mastitidu, mají zvýšenou šanci proniknout do mléčné žlázy. Proto je důsledná profylaxe mléčné horečky důležitá také z hlediska udržení dobrého zdrav