Výživa březích prasnic (zkušenosti z univerzity v Kansasu)

Příliš malé rezervy hřbetního špeku mohou omezit reprodukční užitkovost a zvýšit mortalitu prasnic. Při vytváření krmného programu pro březí prasnice je potřeba zohlednit celkové cíle a sice: - připravit prasnice tak, aby byly při porodu ve správné tělesné kondici - dosáhnout maximální reprodukční užitkovosti - splnit denní požadavky prasnic na živiny při co nejnižších nákladech. Podle odborníků se může při příliš malé rezervě hřbetního špeku snížit reprodukční užitkovost a zvýšit mortalita prasnic. Malá rezerva hřbetního špeku může mít nepříznivý dopad i na welfare prasnic. Názory na význam správné kondice prasnic při porodu se celkem mezi odborníky příliš neliší, ale existují určité neshody v názoru na ideální výšku hřbetního špeku při porodu (má být 16-18 nebo 18-21 mm). Většina se však shoduje v tom, že co nejvíce prasnic má mít výšku špeku mezi 15 -24 mm. Existují neshody mezi výživáři, veterináři a manažéry chovu v názoru na dodávku krmiva, která zajistí, že prasnice v březosti nejsou ani nadměrně ani málo vykrmeny. Měření hřbetního špeku na komerčních farmách dokládá, že vizuální hodnocení tělesné kondice není vhodné pro předpověď aktuální výšky hřbetního špeku. Bylo zjištěno, že tělesná kondice se na proměnlivosti ve výšce hřbetního špeku podílí jen asi 23 %. Jestliže více než 75 % prasnic v období porodu má výšku hřbetního špeku mezi 15 a 24 mm pak byla úroveň krmení během březosti dobře stanovena Požadavky březích prasnic na úroveň krmení jsou dané: - potřebou živin na záchov. Pro přesné krmení prasnic je mimořádně důležitý odhad tělesné hmotnosti. Protože vážení jednotlivých prasnic není možné navrhují odborníci z univerzity v Kansasu odhadovat tělesnou hmotnost na základě měření celého obvodu těla prasnic a obvodu boků. Obvod těla se měří hned za předními končetinami a před prvními prsními žlázami a obvod boků se měří bezprostředně před zadními končetinami od jednoho boku přes záda ke stejnému bodu na druhému boku. Protože je tělesná hmotnost podstatná pro stanovení denního příjmu krmiva, je důležité, aby pro odhad tělesné hmotnosti bylo změřeno velké % prasnic ze stáda. Denní požadavky prasnic na krmivo pro záchov tělesné hmotnosti při užití kukuřičně sójové krmné dávky se zvyšují přibližně o 0,13 kg na každé zvýšení hmotnosti prasnic o 22,7 kg - konečnou požadovanou hmotností při porodu a konečnou výškou hřbetního špeku. Prasnice potřebuje přibližně 0,11 kg krmiva denně pro malý přírůstek hmotnosti a zachování výšky hřbetního špeku. Požadavky na denní příjem krmiva během březosti se zvyšují přibližně o 0,18 až 0,22 kg na každé zvýšení hřbetního špeku o 3 mm. Doporučuje se měřit výšku špeku ultrazvukem na obou stranách střední čáry nad posledním žebrem (přibližně 6,3-7,6 cm od střední čáry) - přírůstkem plodů a dělohy. Přírůstek plodů v pozdní březosti roste exponenciálně takže krmení by se mělo v posledních dvou týdnech březosti zvýšit o 0,45 až 0,9 kg za den. Denní požadavky na energii pro růst plodu a dělohy (330 kcal) na konci březosti se uspokojí relativně nízkým množství krmiva – 0,11 kg. Praktický postup pro dosažení požadované úrovně krmení: - osoba zodpovědná za úroveň krmení zjistí každý týden výšku hřbetního špeku u prasnic a stanoví hmotnostní kategorii pro všechny prasnice připuštěné v předchozím týdnu - přibližně za 7 týdnů po připuštění jsou prasnice vizuálně hodnocené jako velmi slabé označené a zjišťuje se, zda přírůstek jejich hřbetního špeku odpovídá cílové hodnotě. V tuto dobu se skenuje přibližně 10-15 % prasnic - jestliže prasnice nedosahují cílových hodnot, zvýší se příjem krmiva o 0,454 kg za den. Prasnice zůstávají na dané úrovni krmení až do 100. dne březosti, kdy se pro poslední dva týdny březosti zvyšuje hladina krmení o 0,9 kg na den. Krmení jednou nebo dvakrát za den. Zdá se , že krmení jednou nebo dvakrát denně neovlivňuje užitkovost prasnic. Podle některých odborníků zlepšuje u prasnic krmení 2 x denně pocit nasycenost