Bioplyn do sítě zemního plynu – také volba?

Přímé dodávání bioplynu do rozvodné sítě zemního plynu může být v jednotlivých případech pro mnohé provozovatele docela účelnou alternativou. Ukazuje to studie „Evalvace možností přívodu bioplynu do rozvodné sítě zemního plynu“. Tu si vyžádala Odborná agentura pro obnovitelné suroviny (FNR). Nejde tedy již dále jenom o produkci elektrické energie a tepla přímo v bioplynové stanici, nýbrž o využití plynu na jiném místě. Tím by mohlo dojít k lepšímu celkovému stupni účinnosti a tím ke zlepšenému využití primární energie. Použití na výrobu elektrické energie by nakonec probíhalo tam, kde existuje potřeba přitom vznikajícího tepla. Ovšem nelze ještě natolik pozitivně hovořit o rentabilitě. S ohledem na aktuální ceny zemního plynu mohl ústav konstatovat výhodu přivádění plynu vůči stávajícímu decentrálnímu použití na výrobu elektrické energie pomocí blokových tepláren s výrobou elektrické energie a s tím spojeného prodeje podle Zákona o obnovitelných druzích energie (EEG) pouze v několika případech. Každý bioplyn lze upravovat Rozdílné jsou pouze provozní náklady a s tím spojené výlohy. Typickou metodou úpravy jsou tlakovodní pračky, metoda adsorpce změnou tlaku (PSA), metoda oddělovací membrány a kryogenní oddělování složek plynu. Obě dvě první metody se zatím v praxi jednoznačně prosadily. Bioplyn opouští příslušnou úpravnu s čistotou, která většinou umožňuje přímé přivádění do rozvodné plynovodní sítě jako záměnný plyn. Pouze u některých místních plynovodních sítí je nutné kondiciování pomocí PLG nebo přidáním vzduchu. Upravený bioplyn opouští bioplynovou stanici s tlakem přibližně 600 až 1200 kPa. To zjednodušuje přivádění do vysokotlaké sítě a celkově dovoluje přivádění do středotlakých a nízkotlakých sítí. Přivádění upraveného bioplynu do nízkotlakých sítí je zřídka proveditelné. Důležitým faktorem je přitom různě velká spotřeba plynu v letním a zimním období. Významně výhodnější je přivádění do středotlakých a vysokotlakých sítí. Neexistují přitom žádné problémy s tlakem, přiváděná množství se rozmísí a potom se dodávají zákazníkům. Tyto sítě, zejména sítě společností přepravujících plyn, mají dále tu výhodu, že úpravna bioplynu se nemusí stavět v bezprostředním okolí pozdějšího spotřebitele. Úpravny bioplynu by tak při odpovídajícím připojení na síť mohly v každém případě ve venkovských oblastech produkovat větší množství plynu a dodávat je do plynovodní sítě. Hlavní podíl je přitom jednoznačně v zemědělství. Výkaly, posklizňové zbytky a obnovitelné druhy surovin tvoří 77 % potenciálu. Zbytek vzniká jako komunální (18 %) nebo průmyslové (5 %) odpady.