Kořen čekanky snižuje koncentraci pachových látek

Pachové těkavé látky z objektů pro chov prasat jsou, v oblastech s intenzivní živočišnou výrobou, stále větším problémem. Pro snížení zápachu z objektů pro chov prasat bylo vyzkoušeno několik strategií včetně krmných přídavků z juky, změn ve složení krmiv a použití esenciálních olejů. I když bylo dosaženo určitého zlepšení v kvalitě ovzduší, nenalezl žádný z těchto postupů široké uplatnění v praktických podmínkách. Optimální řešení problému se zápachem by mělo být ekonomicky únosné a bez velkých investic. Kvalita jatečných těl prasat a vepřového masa by měly zůstat na stejné úrovni, případně by měla být kvalita výrobku vyšší. Nejúčinnější řešení by mělo zastavit produkci pachových látek ještě dříve než se dostanou do hnoje, tedy v těle prasat. Jako vhodný se ukazuje postup, který změní spektrum vznikajících pachových látek. Zápachové látky vznikají při mikrobiálním rozkladu zbytků krmiva. Podle původu se jedná o zápachové látky z fermentace glycidů a o zápachové látky z fermentace proteinů. Při fermentaci glycidů obvykle vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (octová, propionová, máselná a valerová). Z rozkladu proteinu vznikají mastné kyseliny s rovným nebo větveným řetězcem, indoly (skatol a indol), fenoly a látky obsahující síru (sirovodík, dimehyldisulfid). Produkty z rozkladu proteinu mají výraznější zápach než produkty z rozkladu uhlohydrátů. Zlepšení kvality ovzduší v blízkosti objektů pro chov prasat spočívá ve změně složení zápachových látek ve prospěch látek pocházejících z rozkladu uhlohydrátů. Předběžné výsledky potvrdily vhodnost strategie snižování koncentrace skatolu v tlustém střevu a obsahu rekta u prasat přidáním fermentovatelných uhlohydrátů do krmiva. Bylo zjištěno, že výše uvedené podmínky splňuje kořen čekanky bohatý na inulin – kultivar Cichorium intybus L. Plodina také obsahuje bioaktivní sekundární metabolity, které by navíc mohly pozitivně ovlivnit zdraví prasat, snížit výskyt parazitů nebo patogenních mikroorganismů. Inulin je obsažen v mnoha plodinách, především v čekance a artičoku. Čekankový kořen má lepší výnos inulinu než artičok a čekankové kořeny jsou snazší pro průmyslovou výrobu inulinu. Na průmyslové úrovni se získává inulin v Evropě, Severní a Jižní Americe a Austrálii. Aplikuje se do krmiv pro prasata čerstvý nebo sušený. Cílem dánské studie bylo ukázat, že složení páchnoucích látek ve střevu a v rektu může být modifikováno prostřednictvím krmiva s vysokým obsahem fermentovatelných sacharidů jako je inulin, obsažený ve významném množství v kořenu čekanky.