Oxytocin a porody mrtvých selat

Jedním z problémů v chovu prasnic je dystocie (obtížné porody), při níž se může zvýšit počet mrtvě narozených selat; jedná se o selata normálně vyvinutá, ale narozená mrtvě nebo uhynulá brzy po porodu.
Mnoho chovatelů aplikuje prasnicím pro usnadnění porodu a snížení počtu mrtvě narozených selat hormon oxytocin. V roce 1995 bylo ve studii National Animal Health Monitoring System uvedeno, že více než 8 % výrobců prasnic v USA aplikuje oxytocin všem rodícím prasnicím. Problémem je, že u prasnic dochází ke kontrakcím ještě dříve, než jsou selata připravena k porodu a dochází k přetržení pupeční šňůry. Doporučená dávka 0,5 cm3 by měla být prasnici aplikovaná maximálně 2x a to 40 minut po narození asi poloviny vrhu (po 6. seleti). Vzhledem k tomu, že průměrný časový interval mezi narozením selat je 30 minut, může se stát, že delší interval (40 minut) je příznakem únavy prasnice a oxytocin může podpořit průběh porodního procesu.
Prasničky by neměly dostávat oxytocin. Porodní problémy u prasniček obvykle souvisejí s blokováním porodních cest selaty a ne s nedostatečnými děložními kontrakcemi. Oxytocinem zesílené kontrakce a nedostatečný prostor vyvolávají velký tlak na selata, může dojít k přetržení pupeční šňůry a nedostatečnému zásobení kyslíkem. Nejnovější studie dokazují, že 75 % mrtvě narozených selat se u prasnic, které nedostaly oxytocin, začne objevovat až po 8 narozených selatech. U prasnic s jednou dávkou oxytocinu se procento mrtvě narozených selat zvýšilo s tím, že 88 % z nich se objevilo ještě před narozením 5. selete.

Feedstuffs, 78, 2007, č. 23, s. 30-31