Kvalita siláže a její příjem

V rámci jedné disertační práce na univerzitě v německém Kielu byly statisticky vyhodnocovány údaje z odborné literatury mapující působení produktů vznikajících při silážování na příjem krmiva, mléčnou užitkovost a obsah mléčných složek.
Kyselina octová vyprodukovaná fermentací siláže má výrazně negativní vliv na příjem krmiva v případě, že jsou objemná a koncentrovaná krmiva podávaná odděleně. Obsah kyseliny octové (g/kg sušiny) by mohl být dobrým indikátorem příjmu sušiny siláže jako nejvhodnější proměnná. Velký vliv obsahu dalších mastných kyselin s krátkým řetězcem nebo amoniaku na příjem siláže nebyl zjištěn. Negativně na příjem krmiva působí také rozpustné sloučeniny dusíku, které vznikají během odbourávání proteinu v průběhu silážování. Naproti tomu u biogenních aminů, které vznikají dekarboxylací aminokyselin činností klostridií, nebyl jednoznačně prokázán negativní vliv na příjem krmiva. V případě, že je dojnicím podávána směsná krmná dávka (TMR) působí celkový obsah kyselin v krmné dávce jako významně negativní faktor ovlivňující příjem krmiva.
uzpiPůsobení fermentačních produktů na mléčnou užitkovost a složení mléka bylo jen málo výrazné. Při odděleném podávání jednotlivých krmiv měl obsah organické hmoty v čerstvé hmotě výrazně pozitivní vliv. V TMR se omezuje negativní vliv fermentačních produktů zejména na snížený příjem krmiva. Protože modely k odhadu příjmu krmiva, mléčnou užitkovost a složení mléka prokazují ještě od 20 do 40 % zbytkové variace, měly by se odhady a výsledné statistické vyhodnocení ještě dále zlepšit.