Energetický potenciál půdy

29.9.2008

Základním výrobním prostředkem v rostlinné výrobě je půda. Půda je přírodním útvarem, který se soustavně vyvíjí v prostoru a čase. Spolu s půdou se vyvíjí i její základní charakteristika – půdní úrodnost. Úrodnost půdy je nejčastěji charakterizována jako schopnost půdy vytvořit rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch během celého vegetačního období, a tím zabezpečit reprodukci rostlin.

Přirozená (potenciální) úrodnost půdy může být vysoká i nízká, ale vždy je podmíněná přírodními činiteli, genetickým vývojem půdy. Skutečná (efektivní) půdní úrodnost je výsledkem systematického antropogenního působení na půdu. Hovoříme o ní tehdy, když je půda výrobním prostředkem a různými zúrodňovacími opatřeními (obdělávání, hnojení) se její přirozená úrodnost mění a vytváří se půda s vysokou produkční schopností. V souvislosti s degradací půdy je důležitá a zajímavá i umělá (kulturní) úrodnost půdy, která souvisí s radikálními zásahy, jako jsou např. rekultivace výsypek nebo štěrkovišť, kdy se uměle vytváří antropogenní půda z různých substrátů.

Měřitelným znakem půdní úrodnosti je bioenergetický potenciál půdy, který lze charakterizovat jako energetický stav aktivních povrchů v rhizosféře, určených koncentrací aktivních částic hmoty přicházejících do kořenového systému rostlin. Koncentrací aktivních částic se chápe koncentrace iontů uvolňujících se z roztoku minerálních solí na aktivních površích půdy.

V rámci bioenergetiky půd je podle Vilčeka (2006) možné řešit některé praktické úlohy diagnostiky a produkční schopnosti půd podle celkové spotřeby energie na půdotvorný proces, podle stupně využití radiační energie, energie krystalové mřížky minerálů, podle energie humusu, podle poměru celkové spotřeby energie na půdotvorný proces k energii naakumulované v humusu, podle energie vyprodukované biomasy a její energetické bilance apod. Přibližný energetický potenciál pro jednotlivé půdní typy za předpokladu, že jeden gram půdního humusu obsahuje 19,22 kJ energie, je uveden v tabulce.

Tabulka: Energetický potenciál jednotlivých půdních typů (Vilček, 2006):

Půdní typ	GJ . ha^–1
regozem	770 – 1 730
luvizem	1 630 – 3 650
slanec	1 350 – 2 280
hnědozem	2 300 – 3 460
rendzina	1 920 – 4 230
fluvizem	2 880 – 6 730
kambizem	2 880 – 7 690
černozem	3 460 – 5 960
černice	3 840 – 11 500

Hodnoty uvedené v tabulce zhruba představují energii naakumulovanou v půdě prostřednictvím půdního humusu a jsou tedy možným zdrojem energie pro pěstované plodiny. Samozřejmě, že energie transformovaná přes půdu do rostlin je na rozdílných půdních druzích a typech různá. Na základě množství energie uložené v polních plodinách je potom možné hodnotit i produkční potenciál půdy.

Polnohospodársky rok, 16, 2008, č. 16, s. 4

Zdroj: Agronavigátor

Autor: redakce APIC