Novinky z oblasti zdraví mléčné žlázy

6.11.2008

Výsledky jedné studie veterinární služby specializované na zdravotní stav vemene krav ze středního Hesenska (Německo) demonstrovaly, že již při výskytu 40 000 somatických buněk/ml nadojeného mléka je možné v mléčné žláze detekovat zánětlivé reakce. Dosud se dojnice považují za zdravé (pokud se týká mléčné žlázy) pokud jejich mléko neobsahuje více než 100 000 somatických buněk. Ke stejným výsledkům dospěli i odborníci z mezinárodní společné pracovní skupiny univerzity v Hannoveru a Veterinary and Animal Science Departement Ludhiana.

Keratinové zátkování struků se zdá být stále více na ústupu: podle španělských výzkumů bylo detekováno u krav 60 dní před porodem uzavření pouze 48,5 % strukových kanálků. Vstupní brána pro penetraci vemene choroboplodnými zárodky tak zůstala otevřena. Francouzští vědci na 380 jalovicích demonstrovali, že náchylnost prvotelek na vznik mastitidy kontinuálně stoupá. Infekce byla detekována u 20 až 100 % plemenic! Proto je budoucnost tohoto nového přípravku z hlediska prevence a ošetření dojnic otázkou.

Jedna praktická zkušenost z Nového Zélandu: jalovice po otelení by měly být oděleny od plemenic, které nerodily v co možná nejkratším časovém úseku. Zkrácení doby společného pobytu s ostatními kravami do prvního podojení na 9,5 hod. mělo podstatný vliv na snížení náchylnosti na infekci mastitidními zárodky, oproti protrahovanému pobytu v délce 19,5 hod. - pouze 8 versus 14,5 %. Také nebezpečí závažných edémů vemene bylo tímto opatřením zredukováno ze 20 na 13 %.

Hyperkeratózy (také ztluštění rohové vrstvy kůže buď následkem mechanického podráždění nebo z chorobných příčin) na špičkách struků jsou již dlouhou dobu považovány za spolupodílníka při vzniku zánětů vemene. Jedna široce založená portugalská studie (17 zemědělských podniků) si vytkla za cíl podrobně zmapovat hlavní původce a rizikové faktory vzniku hyperkeratóz. Trojnásobně vyššímu riziku výskytu hyperkeratózy byly vystaveny plemenice, jejichž struky se vyznačovaly významně se odlišujícím a nevhodným tvarem z hlediska utváření strukového násadce. Dvojnásobné riziko s sebou nesly příliš krátké struky a vyšší věk dojnic. Zajímavé byly výsledky vlivu vakua při dojení, automatizovaného snímání strukových násadců a dezinfekce struků – neprokázalo se, že by se v jejich případě jednalo o rizikové faktory. Krávy s hyperkeratózou byly v průměru dvakrát tak náchylné na vznik infekcí vyvolaných zárodky E.coli a streptokoky.

Při hodnocení aplikace terapeutických strukových injektorů se stále více potvrzuje, že nejlepší vyhlídky na úspěch přináší dlouhodobá, cílená antibiotická terapie. V mnoha studiích bylo prokázáno, že účinnější je pětidenní ošetření antibiotiky v porovnání s dvou nebo třídenní aplikací. Je smysluplné hodnotit účinnost terapie pomocí antibiogramu.

Neues zur Eutergesundheit

Primus, 2008, č. 10, s. 40

Zdroj: Agronavigátor

Autor: redakce APIC