Hnojení řepky stopovými prvky – do půdy nebo na list?

. Nedostatek nebo nedostupnost těchto mikroelementů pro rostliny může vést k závažným růstovým depresím.
Pro dosažení vysokých a stabilních výnosů semene má proto velký význam zejména výživa řepky bórem podle potřeby. Důležitou pomůckou pro stanovení potřeby hnojení mikroelementy je půdní rozbor a analýza rostlin.
Hnojení půdy bórem nebo molybdenem představuje zásobní hnojení na 3 až 4 roky a má smysl, pokud se během doby jeho působení pěstuje ještě nejméně jedna další plodina s vysokou potřebou těchto mikroelementů. Optimální množství hnojiva činí na lehkých půdách zhruba 1 kg bóru na hektar, na středních a těžkých půdách přibližně 2 kg bóru na hektar popř. 1 kg molybdenu na hektar. Vyšší dávky bóru by neměly být z důvodu rizika poškození následné plodiny citlivé k tomuto prvku, jako např. obilovin, aplikovány. Hnojení půdy manganem je zpravidla neúčinné a nemělo by se proto používat.
V posledních letech se v praxi rozšířilo hnojení řepky mikroelementy na list. Jeho předností je možnost společné aplikace s přípravky na ochranu rostlin a okamžitá reakce na zřetelné příznaky deficitu popř. na potřebu hnojení mikroelementy zjištěnou na základě analýzy rostlin.
Optimálním termínem hnojení je fáze butonizace (BBCH 53 až 59). K zajištění dostatečné výživy řepky stačí při hnojení na list zpravidla dávka 0,5 kg B . ha^–1 popř. 0,3 kg Mo . ha^–1. Pouze při zjištění potřeby hnojení manganem se doporučuje aplikovat 1 kg Mn . ha^–1 a po 14 dnech stejnou dávku. V závislosti na formulaci a složení listového hnojiva je možné aplikační dávku upravit. V každém případě je však potřeba řídit se doporučeními výrobce.
Raps, 23, 2005, č. 2, s. 70–73