Časný výsev zvyšuje riziko výskytu chorob

Příznivé podmínky pro vývoj ozimé pšenice nastávají zpravidla při výsevu v říjnu (přibližně od 5. do 20. října). U časnějších výsevů lze sice dosáhnout velmi vysokých výnosů, jsou však spojeny s většími riziky a vyžadují vyšší dávky dusíku a přípravků na ochranu rostlin. Obecně lze při časném výsevu pšenice očekávat následující jevy:

• vyšší tlak plevelů již na podzim,
• nutnost aplikace herbicidů již na podzim,
• nižší riziko vyzimování díky dobrému vývoji na podzim,
• silnější infekce houbovými patogeny (zejména u černání pat stébel, padlí a stéblolamu) a vyšší potřeba fungicidů,
• vyšší pravděpodobnost výskytu škůdců (mšice, bzunka ječná),
• lepší podmínky pro infekci půdními viry (WSSMV, SBCMV),
• vyšší potřeba dusíku a vyšší dávky dusíkatých hnojiv,
• nižší odolnost pšenice proti poléhání a vyšší potřeba regulátorů růstu.

Dřívější termín výsevu může podpořit také vývoj populací háďátek (r. Pratylenchus) díky prodloužení podzimního vývoje hostitelské rostliny.

Časné výsevy na druhé straně umožňují vývoj silnějších rostlin (větší hloubka prokořenění, intenzivnější větvení kořenů, větší počet odnoží) a dřívější proběhnutí vývojových fází, což vede k lepšímu využití vody (to je důležité zejména na stanovištích s častým výskytem sucha před létem) a lepší tvorbě výnosů. Výše výsevku závisí na půdních podmínkách, typu odrůdy a termínu výsevu. Pro časný výsev se za dobrých půdních podmínek doporučuje výše výsevku 180–250 klíčivých obilek . m^–2. Při pozdějších výsevech je potřeba výsevek zvýšit (při výsevu v říjnu na 250–350 klíčivých obilek . m^–2, při výsevu v listopadu na 350–450 klíčivých obilek . m^–2).