Přínos ryb pro zdraví

Toto množství pokryje potřebu pro upevnění zdraví. Musí být ale nakoupeno u dobrého prodejce. Řeznictví postupně ruší čerstvé rybí pulty, o čemž se bohužel mohou zákazníci přesvědčit.
Podle původu se ryby dělí na sladkovodní a mořské. Pstruhy, kapry, štiky, candáty a sumce řadíme do první kategorie. K mořským rybám patří především úhoři, treska, sleď, makrela, šprot, sardinka. Lososi to mají jinak, jsou to ryby žijící v moři, ale alespoň jednou za život putují do sladkých vod řek klást jikry. Když mladí jedinci trochu vyrostou, putují zpět do moře. Zatímco sladkovodní ryby a lososi nemají maso bohaté na jód, mořské ryby jsou naopak bohaté na tento životu nezbytný stopový prvek, který je v nich v hojné míře obsažený. Konzumace 100 gramů sleďů pokrývá denní spotřebu jódu dospělé osoby.
Libové a tučné rybí maso
Podle obsahu tuku dělíme ryby na tučné, polotučné a libové druhy. Tučné ryby obsahují přes 10 procent tuku. Známí zástupci: slaneček, makrela, úhoř. Prostřední skupina má od jednoho do deseti procent tuku. K nim patří pstruzi, tuňák a losos. Libové ryby jsou mořští lososi, tresky, platýsi a obsahují méně než jedno procento tuku.
K uzení se nejlépe hodí jen tučné a středně tučné ryby. Rozhoduje se mezi dvěma pracovními postupy: použití studeného kouře pod 30 stupňů Celsia nebo horkého kouře nad 60 stupňů Celsia. Poslední vhodné pro uzení jsou makrely, šproty, uzení sledi a platýsi. Každá vyšší teplota uzení snižuje trvanlivost uzených ryb. Uzení odebírá rybám vodu. Proto je obsah energie a trvanlivost vyšší než u stejného množství čerstvé syrové ryby.
Vitamín D na silné kosti
Tučné mořské ryby obsahují mnoho vitamínu D. Absolutně nejlepší zdroj je sleď. Další potraviny bohaté na vitamín D jsou: vaječný žloutek, játra a umělé tuky. V tuku rozpustný vitamín přebírá klíčovou roli při zdraví kostí, tím že jsou důležité při metabolismu vápníku a fosforu v těle. Vitamín D vzniká v živočišných tkáních ozářením ultrafialovými paprsky. V zimě, kdy je nedostatek slunečního záření, klesá obsah vitamínu D v krvi. Je znám příklad, kdy se vlivem stálé absence slunečního svitu v Anglii za dob industrializace stávalo, že děti v obdobích, kdy byla hustá mlha a smog nemohly chodit do práce a docházelo u nich k řídnutí kostí.
Tato dobře známá nemoc z nedostatku vitamínu D se nazývá křivice (u dětí) a osteomalacie (u dospělých, kdy se jedná o měknutí kostí způsobené ubýváním vápenatých solí). Dnes se hovoří o vitamínu D hlavně ve spojitosti s osteoporózou (kostní atrofie, řídnutí kostí ve stáří). Německá společnost pro výživu doporučuje dětem a dospělým přijímat denně v potravě pět mikrogramů vitamínu D. Senioři od 65 let potřebují dvojnásobek. Podle zprávy Německé společnosti pro výživu byl v roce 2004 u žen z původních spolkových zemí příjem pokryt z potravin ze 44 procent a u nových spolkových zemích z 54 procent. Sledují se ženy pod čtyřmi lety a nad 65 let. Lepší, ale také nedostatečná, je výživa mužů starší kategorie. V původních spolkových zemích pokrývá spotřeba k 59 procent, v nových 74 procent z potravin.
Porce 100 gramů sleďů dodává potřebný vitamín D na čtyři dny, stejné množství matjesů postačí na pět dní. Kdo chce svoji denní spotřebu nahradit hovězími játry, musí jich sníst asi 300 gramů. U vepřových jater je to 450 gramů a telecích 1,6 kilogramu.
Tuk s účinkem
Tuk napomáhá tvorbě nemocí a obezity. Tyto myšlenky platí v současnosti už jen s omezením. Samotný obsah tuku není rozhodující, ale množství stravy a také její kvality. Tuky a oleje s velkým podílem mastných kyselin podporují zdraví. Příznivě ovlivňují obsah tuku ve sledovaných vzorcích krve a snižují hladinu cholesterolu. Rostlinné tuky a oleje dodávají tělu vitamín E. V tucích rozpustný vitamín snižuje kornatění tepen. Nenasycené esenciální mastné kyseliny mají  pro zdraví speciální vlastnosti. V potravinách rostlinného původu se kyselina alfa-linolenová nachází ve lněném, řepkovém a oleji z vlašských ořechů. Účin