Porovnání konvenčního a alternativního agroekosystému s vojtěškou a pšenicí

Předpokládá se, že agroekosystém modelovaný podle přírody by se měl vyznačovat větší stabilitou a biodiverzitou na všech úrovních organizace než systém vytvořený konvenčními pěstitelskými způsoby. Ve snaze priblížit se k takovému systému zkoušeli na univerzitě v Georgii (Athens, USA) pět různých systémů: 1. Čistý porost pšenice; 2. Čistý porost vojtěšky; 3. Vojtěška a pšenice střídané vedle sebe v pásech širokých 3,65 m, pás pšenice obdělávaný, pás vojtěšky neobdělávaný; 4. Vojtěška s pšenicí seté do každého druhého řádku bez orby; 5. Vojtěška s pšenicí seté do každého druhého řádku s redukovaným (konzervačním) obděláváním. Za ukazatele fungování systémů byly zvoleny: primární produkce, úrodnost půdy, obsah N v rostlinách, výskyt škůdců (členovci) a predátorů. Nepoužívala se hnojiva a pesticidy. Čisté porosty, střídání obou plodin v pásech a redukovaný způsob obdělávání produkovaly vyšší výnosy než porosty vyseté obřádek bez orby. I přes nižší výnosy těchto porostů obsah N látek v zrnu pšenice byl stejný jako u ostatních systémů. Obsah N v půdě vykazoval tendenci vyšších hodnot v systémech, kde byla zastoupena vojtěška. Výskyt škůdců (cikádky a mšice) byl vyšší v systémech s vojtěškou, víc se tu však vyskytovali i predátoři (zejména pavoukovci). Výzkum alternativ k monokulturním, resp. čistým porostům konvenčních pěstitelských systémů může přispět k lepšímu pochopení přirozených systémů s vyšší úrovní trvalé udržitelnosti.