Desinfekce půdy brukvovitými rostlinami

Některé rostliny z čeledi brukvovitých obsahují velké množství glukosinolátů, které se při rozkladu po zapravení do půdy uvolňují a působením enzymů se přeměňují na plynné izothiokyanáty. Tyto izothiokyanáty jsou toxické pro háďátka, bakterie a houby žijící v půdě. Podle dosavadních zkušeností je dosaženo dobrého účinku, pokud teplota v půdě zakryté fólií činí minimálně 15 °C a pokud se do půdy zapraví dostatečné množství materiálu z vhodných brukvovitých rostlin. Doporučují se minimálně 3 kg . m–2. Na pokusné stanici Kruishoutem v Belgii byl v roce 2005 u okurek pěstovaných na podzim zkoumán účinek zelí bílého. Měsíc před výsadbou bylo do půdy zapraveno rozdrcené zelí v dávce 10 kg . m–2 a půda byla zakryta černou fólií. Po ukončení pokusu byl v kontrolní variantě zjištěn malý počet škodlivých háďátek (r. Meloidogyne), zatímco na pozemcích se zapraveným zelím nebyl zaznamenán žádný výskyt. Výnos okurek nebyl významně ovlivněn. Na stejné pokusné stanici byla po pěstování rajčete 17. listopadu 2005 jako zelené hnojivo k zapracování do půdy vyseta kapusta, hořčice žlutá a hořčice sareptská. O tři týdny dřívější podsev se nemohl ve stínu rostlin rajčete vyvíjet a proto se nedoporučuje. Množství zelené hmoty zapravené do půdy se pohybovalo mezi 1,0 a 1,5 kg . m–2. Zda bude toto množství při každoroční aplikaci k potlačení škodlivých háďátek dostatečné, ukáží další pokusy.