Nejasné krvácení u telat

21.1.2010

Klinický obraz tzv. „krvavého potu“, při kterém postižená telata trpí nezastavitelným krvácením aniž by u nich došlo k nějakému poranění, možná souvisí s vakcinací proti BVD/MD (bovinní virová diarea zvaná také slizniční nemoc).

Na klinice přežvýkavců mnichovské univerzity vědci zjistili, že dosud všechna postižená zvířata (celkem 241 případů) pocházela výhradně ze zemědělských podniků, kde se provádí vakcinace proti BVD/MD. Také profesor Klaus Doll z univerzity v Giessenu potvrdil, že všechny zkoumané případy onemocnění se vyskytly u telat, jejichž matky byly očkovány proti BVD/MD.

Markantní je četnost vakcinace proti BVD vakcínou Pregsure firmy Pfizer v postižených podnicích. Kromě toho podle vyjádření Dr. Annette Friedrich z mnichovské university je tímto syndromem postihováno stále více telat v rámci jednoho podniku a vyskytuje se i ve stále více podnicích, ve kterých provádí svoji veterinární praxi. Naproti tomu veterináři s praxí v sousedících oblastech uvádějí, že se ještě s tímto onemocněním nesetkali.

Kausální vztah mezi vakcinací a klinickým obrazem se ale dosud vědcům nepodařilo spolehlivě prokázat. Experimentálně však bylo potvrzeno, že mlezivo může hrát v této souvislosti určitou roli. Konzumace kolostra vakcinovaných matek by mohla vyvolat u zdravých telat klinický obraz onemocnění. Diskutuje se o autoimunitní reakci, při které protilátky z kolostra matek ničí krvetvorné buňky vlastního těla, které se nacházejí v kostní dřeni.

Firma Pfizer na dotaz časopisu Top Agrar uvedla, že onemocnění se vyskytuje i v podnicích, ve kterých se vakcína Pregsure nepoužívá. Proto se podle jejich názoru jedná o multifaktoriální onemocnění, na jehož výskytu se může vakcinace proti BVD spolupodílet pouze jako kofaktor. V této souvislosti uvedla skutečnost, že se toto onemocnění nevyskytlo v průběhu prvních tří let po uvedení vakcíny Pregsure na trh a zahájení vakcinace proti BVD a že počet případů onemocnění je vzhledem k počtu prodaných dávek očkovací látky – 8,2 mil. kusů – velmi malý. V Německu bylo dosud zaregistrováno 300 případů, 100 v Nizozemsku, ve Skotsku a Velké Británii byl hlášen výskyt 25 případů.

Navzdory těmto argumentům považuje firma Pfizer tento problém za velmi vážný a již od počátku roku 2009 poskytuje různým univerzitám a nezávislým vědeckým institucím materiální i nemateriální prostředky na výzkum tohoto syndromu.

Praktiční veterinární lékaři však nechtějí čekat až do doby než budou odhaleny přesné příčiny onemocnění. Požadují, aby byla dotyčná vakcína stažena z trhu a vyzývají proto Institut Paula Ehrlicha (PEI), který dozoruje vedlejší účinky očkovacích látek, aby se touto situací zabýval, protože hrozí zpochybnění celé vakcinace proti BVD/MD a tím i úspěchu sanace a to jen na základě jedné očkovací látky.

PEI k tomu uvádí, že situace není tak jednoduchá. Protože není dosud známa příčina onemocnění, je nutné vzít v potaz celou řadu faktorů. Je proto obtížné v současné době situaci vyhodnotit, protože dosud je k dispozici málo hlášení o výskytu vedlejších účinků vakcinace proti BVD.

Přesto Institut tuto problematiku intenzivně sleduje. Připravuje ve spolupráci se Spolkovým úřadem ochrany spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) speciální dotazník pro veterinární lékaře.

Také univerzity by se chtěly intenzivně zapojit do objasňování příčiny onemocnění. Netrpělivě očekávají povolovací výměr pro společně navrhovaný výzkumný projekt. Problémem však je nejenom nedostatek finančních prostředků, ale také informací např. o přesném složení očkovací látky.

Všechny případy výskytu onemocnění je nutné ihned hlásit příslušným úřadům a také odeslat krevní vzorek (s antikoagulantem EDTA) na univerzitu v Mnichově, Giessenu nebo Berlíně nebo na Vysokou školu veterinární v Hannoveru.

Ist ein Impfstoff verantwortlich?

Top Agrar, 2009, č. 11, s. R4-R5

Zdroj: Agronavigáror,

Autor: redakce APIC