Chraňte pšenici před květilkou!

Na hlinitých půdách s vysokým obsahem humusu mohou být pozdní výsevy pšenice silně ohroženy larvami květilky obilné. Čím je půda úrodnější, tím jsou podmínky příznivější. Němečtí odborníci upozorňují na stále častější výskyty také na světlejších hlinitých půdách, jejichž struktura byla zlepšena dlouholetým zapravováním slámy.

Samičky květilky obilné kladou vajíčka při pěkném počasí v září/říjnu mělce do půdy, zejména na pole s řepou nebo bramborami. Larvy se líhnou na konci zimy nebo časně zjara a pronikají do rostlin. Mezi typické příznaky napadení patří: vadnutí rostlin v březnu/dubnu, žloutnutí a usychání srdéčkových listů, zahnívání rostlin (rostliny lze snadno vytáhnout z půdy). V době, kdy jsou tyto příznaky patrné, se však zpravidla nedá už nic dělat. Pokud pšenice již odnožuje, odumírají pouze jednotlivé výhony. Pokud však larvy pronikají do rostlin před odnožováním, odumírají celé rostliny. Na ohrožených stanovištích by proto po sklizni řepy měl výsev pšenice následovat co nejdříve.

K účinným ochranným opatřením patří zpětné utužení seťového lůžka a mělký výsev. Napadení larvami květilky se redukuje také orbou, avšak jen při dobrém zpětném utužení půdy. Pro pozdější výsevy se doporučují odrůdy s rychlým počátečním vývojem a dobrým odnožováním (např. ’Hermann’, ’Magnus’, ’Biscay’, ’Winnetou’).

Tato opatření jsou většinou postačující v případě příležitostného napadení, například na světlých hlinitých půdách. Na stanovištích s pravidelnými škodlivými výskyty by se mělo při pozdním výsevu od konce října navíc ošetřit osivo přípravkem Fastac (1,0 l . t^–1 osiva), a to zejména tehdy, pokud se neuskutečnila pěstitelská opatření v požadované míře.

Top Agrar, 2005, č. 11, s. 42