Srovnání živočišných produktů z organického a konvenčního chovu
            27.9.2006
            
            
            
V posledních deseti letech podpořil zájem spotřebitelů rozvoj organické živočišné výroby. Pro mnoho lidí jsou živočišné výrobky vyrobené v organických zemědělských podnicích zdravější. Otázka je, zda má tento názor ve skutečnosti opodstatnění. 
Srovnávací studie provedená na univerzitě v Glasgow uvádí tři příklady ze srovnávání organických a běžných živočišných produktů: 
    1. je známo, že nenasycené mastné kyseliny jsou zdraví prospěšné, ale jejich obsah v mléce různého původu nemusí být totožný. V Glasgow provedli srovnání obsahu nenasycených mastných kyselin v mléce krav chovaných v organických nebo běžných chovech. Testované mléko pocházelo ze 17 organických a 19 běžných mlékařících farem ve Velké Británii. Všechny vzorky mléka byly analyzovány na obsah mastných kyselin při zohlednění systému chovu, úrovně užitkovosti a výživy. Sledoval se obsah nasycených kyselin, podíl polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin, obsah n-3 mastných kyselin, celkový obsah n-6 mastných kyselin, obsah konjugované kyseliny linolové a kyseliny vakcenové (vaccenic acid). 
 Závěr studie uvádí následující: 
- organicky vyrobené mléko má vyšší hodnotu – poly- : mononenasyceným mastným kyselinám a vyšší podíl n-3 mastných kyselin než       mléko z běžného chovu a má trvale nižší podíl n-6:n-3 
- neexistují rozdíly mezi organickým a konvenčním mlékem v podílu konjugované kyseliny linolové nebo vakcenové 
- byly zjištěny další faktory ovlivňující obsah mastných kyselin jako je měsíc v roce, průměrná užitkovost stáda, plemeno, aplikace komplexních krmných dávek a přístup k čerstvé píci. 
    2. výzkum z Nizozemí uvádí, že vejce z volného chovu obsahují více PCB než vejce z běžných chovů. Okolo 15 % vajec z volného chovu má obsah vyšší než povoluje norma. Bylo zjištěno, že vejce z volného chovu obsahují v průměru 3x více dioxinu a PCB než vejce z běžného chovu. Limity pro obsah dioxinů a podobných látek v krmivech jsou příliš měkké a pokud se použije krmivo, které obsahuje tyto látky těsně pod maximálním limitem, snášejí nosnice vejce s vysokým obsahem dioxinu. Současné evropské limity pro krmiva nemohou zaručit, že vejce budou v obsahu dioxinů v limitu. Jedním z řešení tohoto problému je krmení zvířat ve stájích a ne venku (nosnice ve venkovním chovu hrabou v půdě a část půdy kontaminované dioxiny mohou i přijmout). 
    3. mnoho spotřebitelů se domnívá, že brojleři chovaní v tradičních podmínkách jsou více kontaminovaní salmonelami než brojleři z volného nebo organického chovu. Studie provedená ve výzkumném centru ARS při USDA tuto domněnku nepotvrdila. 
Feed Mix, 14, 2006, č. 3, s. 8
            
Zdroj: uzpi
            Autor: redakce APIC
             
          
          
          
            
            
            
            
            
              Regionální potravina
              
              Projekt Ministerstva zemědělství
             
            
            
            
              Krajské informační středisko
              
              Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
              Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem
             
            
            
            
              Tento projekt je podporován
              
              
             
            
            
           
          
          
          
            
            
              Novinky
              
                
                26.3.2025
                Aktuální informace o vývoji nákazové situace v souvislosti se slintavkou a kulhavkou.
                » více
               
             
            
            
            
              Sledujte TV APIC
              
             
            
            
            
              Počasí
              29.10.

4°C / 10°C
              30.10.

5°C / 13°C
              31.10.

2°C / 14°C
             
            
            
            
               
              Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A