Přikrmování selat mléčnou náhražkou

4.8.2011

Ve velkých vrzích mají menší jedinci obtížné postavení, většinou ztratí bojem o nejlepší struky další síly, zaostávají ve vývoji a nezřídka i uhynou. Zvýšit jejich šanci na přežití se snaží chovatelé pomocí náhradních kojných, což však s sebou přináší několik nevýhod:

Kojená selata je nutné nově přeskupit, čímž trpí jejich užitkovost.
Při dorovnání vrhu hrozí nebezpečí zavlečení chorob.
Náhradní kojné prasnice popř. technické kojné blokují drahá stájová ustájení.
Odchov selat bez matek je předmětem kritiky ochránců zvířat.
Čas nutný k navyknutí selat na umělou kojnou je enormní.

Alternativní řešení představuje přikrmování selat mléčnou náhražkou, které se obvykle díky velké časové náročnosti provádí pouze jedenkrát denně a to ráno.

Odborníci z bádensko-württemberského Zemského ústavu chovu prasat v Boxbergu (LSZ) a univerzity v Hohenheimu si vytkli za cíl ověřit profitabilitu počítačem řízeného dávkovače mléčné náhražky, který uvedla na trh německá firma Förster-Technik pod názvem Baby-Milk-Mix-Feeder. Celkem bylo do experimentu zařazeno 957 selat. Mléčnou náhražku dostávala všechna pokusná selata od druhého dne života bez ohledu na jejich hmotnost. Od osmého dne byla náhražka obohacena o prestarter s cílem včas stimulovat tvorbu trávicích enzymů. Selata z kontrolních skupin dostávala pouze vodu. Kromě užitkovosti bylo sledováno i chování selat pomocí videozáznamu – 2. až 6., 15. a 16. a 21. a 23. den života. Vyhodnocení přineslo tyto poznatky:

Sající selata byla aktivní především dopoledne a odpoledne s polední pauzou. Hlavní čas odpočinku se odehrával mezi 21. večerní a 7. hodinou ranní.
Selata všech hmotnostních skupin konzumovala mléčnou náhražku. Při rozdělení selat do skupin podle porodní hmotnosti (lehká střední, těžká) nebyly zjištěny žádné rozdíly v chování selat.
Velikost vrhů neměla žádný rozhodující vliv na to, jak intenzivně byla využívána mléčná náhražka.
Nabízenou mléčnou náhražku využila především selata, která neměla žádnou pevnou pozici u mléčné žlázy matky. Když prasnice svolávaly selata, aby se přišla napít, selata bez pevné pozice u struků šla nejprve k automatickému mléčnému žlabu.

Shrnutí výsledků experimentu:

Mléčnou náhražku přijímala jak lehká, tak i těžká selata.
Velikost vrhu neměla žádný vliv na příjem mléčné náhražky. Dokonce i selata z malých vrhů, která měla k dispozici dostatečný počet volných struků, tuto náhražku vyhledávala.
Selata bez pevné pozice u mléčné žlázy využívala náhražku nejintenzivněji.
Díky přikrmování mléčnou náhražkou bylo odstaveno více selat a snížily se ztráty selat.
V prvních týdnech života byly průměrné denní přírůstky u selat s nabídkou mléčné náhražky signifikantně vyšší. Až v době odstavu (28. den života) začala selata z kontrolních skupin pomalu dohánět selata pokusná. Na konci odchovu již mezi zvířaty z obou typů skupin žádné rozdíly nebyly.
Selata přijímající častěji mléčnou náhražku dosáhla nižších průměrných přírůstků hmotnosti v porovnání s „občasnými“ konzumenty náhražky, kteří konzumovali především mateřské mléko.

U zvlášť velkých vrhů musí prasnice vyprodukovat denně až 15 litrů mléka. Plemenice reagují mobilizací tukových zásob ze hřbetního špeku. Byl proto ověřován vliv přikrmování prasnic mlékem na výšku hřbetního špeku a kvalitu struků (počet poraněných a funkčních struků). V kontrolní i pokusné skupině byly u všech sledovaných parametrů zjištěny téměř identické výsledky.

Milch zufüttern: Welche Ferkel profitieren?

Top Agrar, 2011, č. 7, s. S 8 – S 11

Autor: Administrátor