Kariéru dělá nová energetická rostlina – kukuřice

Při hledání alternativích energií a surovin se do středu zájmu stále více posouvá kukuřice. Jako obnovitelná surovina je kromě jiného vynikajícím způsobem vhodná pro produkci bioplynu. Bioplyn z kukuřice použitý na výrobu elektrické energie má podle plánů EU přispět k tomu, že se podíl regenerativních energií na výrobě elektrické energie zvýší z dnešních 10 % na 12,5 % v roce 2010. Aby mohli pěstitelé kukuřice ze svých polí svážet nejlepší „sklizeň energie“, musejí pěstovat odrůdy s vysokými výnosy a ty optimálně chránit před plevely, škůdci a chorobami. Kukuřice na bioplyn Kukuřice doposud v našich zeměpisných šířkách používaná převážně ke krmení skotu a prasat se posouvá do středu jiných možností zhodnocování – na výrobu bioplynu. Základní myšlenka je jednoduchá: Bakterie nejprve uvedou do kvašení jemně nařezané rostliny kukuřice (palice, stonky, listy) ve vzduchotěsně uzavřené nádobě. Potom se tímto způsobem získaná siláž postupně dává do nádoby (fermentoru) bioplynové stanice. Za pomoci metanových bakterií se zde vytváří bioplyn. Jeho cennou složkou je metan, který se jímá do zásobníku, spaluje se, mění se na elektrický proud a teplo se přivádí do blokové teplárny. Varianta budoucnosti spočívá v tom, že se bioplyn vyčistí a přímo přivede do plynovodní sítě zemního plynu. Bioplynové stanice se staly exportním šlágrem Podle údajů firmy Kleinwanzlebener Saatzucht (KWS) rostla v roce 2005 na německých polích kukuřice na výrobu bioplynu již na 70 000 hektarech, což je silně se zvyšující tendence. Prudký rozvoj se v podstatě musí odvodit ze Zákona o obnovitelných druzích energie. Ten od srpna roku 2004 zavazuje dodavatele energie k tomu, aby odebírali elektrický proud z bioplynu za pevné a pro producenty atraktivní ceny. Od té doby se mnoho zemědělců stalo zemědělskými producenty energie. A v důsledku toho se bioplynové stanice „Made in Germany“ staly exportním šlágrem. V současné době je 9 z 10 bioplynových stanic v Japonsku z Německa. 1 hektar kukuřice vydá energii pro 15 osob I když se bioplyn může produkovat z každé formy biomasy, je upřednostňovanou energetickou rostlinou kukuřice. Ta dává nejvyšší výnos elektrického proudu z hektaru. S jistým odstupem následuje cukrovka, již se značným odstupem je za ní obilí. 48 tun rostlin kukuřice, to je průměrný výnos z 10 000 čtverečních metrů (1 hektar), může podle Odborné agentury pro obnovitelné druhy surovin dodat 16 MWh elektrického proudu. To pokryje roční potřebu pěti domácností se dvěma až třema osobami. Účet pro zemědělské producenty energie se samozřejmě zvyšuje pouze tehdy, když se dobře daří i kultuře. Sklízí-li se místo kalkulovaných 48 tun možná jen 30 tun, zůstávají po sečtení ztráty. Rentabilita závisí na výnosu Nakolik nahradí v budoucnosti kukuřice ropu a plyn, to přímo závisí na jejích provozních nákladech. Zde naděje spočívají ve šlechtění speciálních odrůd, zlepšené technice pěstování a tím ve vyšších výnosech. Pro pěstitele to konkrétně znamená: zvolit pro stanoviště vhodnou odrůdu, kulturu podle potřeby rostlin hnojit a optimálně chránit před konkurencí plevelů, chorob a škůdců. Pouze tehdy mohou rostliny svůj genetický potenciál také využít. Plevel má lehkou úlohu Kukuřičná pole poskytují kvůli pomalému vývoji mladých rostlin a pozdějšímu uzavírání řádků mnoho prostoru plevelům jako je merlík a rdesno, nebo plevelným travám jako je pýr a proso. Mohou se nerušeně vyvíjet a v extrémním případě způsobit totální ztrátu sklizně kukuřice. Hubení plevelů je proto bezpodmínečným předpokladem pro pěstování kukuřice. Kukuřici napadá mnoho druhů škůdců. Drátovci a bzunky ječné se již desetiletí opravdu spolehlivě hubí prostředky na ošetření osiva. Již obtížnější je zvládnout zavíječe kukuřičného. Může se kontrolovat insekticidy a nejnověji pomocí geneticky modifikovaných odrůd. Významnějším škůdcem je také západní bázlivec kukuřičný. Ten sice ještě nepřekročil německé hranice, ale celosvětově platí za jednoho z nejvýznamnějších škůdců kukuřic