Účinek podsevu jílku do ječmene jarního na vyplavování nitrátů

V tříletých lyzimetrických pokusech na písčitohlinité půdě v Dánsku byl zkoumán vliv podsevu jílku vytrvalého do ječmene jarního na vyplavování nitrátů. Byl sledován účinek kombinace dvou termínů zaorání jílku (listopad nebo březen) s dvěma způsoby využívání jeho nadzemní fytomasy (zaorání nebo odklizení) a čtyř úrovní N-hnojení, které se začaly používat již před patnácti lety (0–11 g . m–2 v průmyslovém hnojivu nebo v kejdě prasat a 16,5 g . m–2 N v kejdě prasat). Kontrolní kombinace představoval porost ječmenu bez podsevu. Jílek ročně snížil vyplavování nitrátů o 1,4–4,3 g . m–2 N, pokud byl zaorán v listopadu, a o 2,1–5,6 g . m–2 N, pokud byl zaorán v březnu. Dále bylo zjištěno, že akumuloval ve sklizené hmotě 1,0–2,4 g . m–2 N po seči v listopadu a 0,9–2,1 g . m–2 N za rok po seči v březnu. Po nejvyšší dávce dusíku v kejdě dosahovalo vyplavení N-NO3 po zaorání hmoty jílku vyšších hodnot než po jejím odklizení. Na ostatních třech úrovních hnojení nezpůsobilo zapracování hmoty jílku průkazné rozdíly ve vyplavování nitrátů oproti kombinacím, kde byla jeho hmota odklizena. Podsevový jílek neměl vliv na výnosy zrna a odběr dusíku ječmenem, podobně způsob využívání jílku nebyl v interakci s aplikovanými úrovněmi N-hnojení. Dosažené výsledky ukázaly, že jílek vytrvalý jako podsevová meziplodina v každém ze tří pokusných let účinně omezoval ztráty dusíku vyplavováním, dusík akumulovaný v jeho hmotě však neměl bezprostřední pozitivní účinek na výnosy zrna ječmene.