Konopí a Národní hospodářský program.
28.9.2005
Pokusné plochy, na kterých se ověřovaly dvě povolené odrůdy „Beniko a Uso“, nepřesáhly 150 ha, přestože se pro potřeby automobilového a papírenského a dalšího průmyslu dovážejí přírodní vlákna odpovídající odhadované výměře 5 000 až 10 000 ha. Příčin je několik: jednání s EU se týkala jen lnu, zemědělci už neznají technologii pěstování konopí včetně důležité operace rosení, nemáme vlastní speciální mechanizaci na sklizeň a následné zpracování. Dotace běžné u lnu se konopí netýkají. Dosud nebyl také přijat a uskutečněn ani jeden navrhovaný výzkumný projekt.
Konopí je vyjímečná rostlina s požadavkem minima osévané plochy, speciální mechanizace, velkou závislostí na odbytu a s ním spojenou ekonomikou.
Poskytuje velmi pevné vlákno, dřevité pazdeří a semeno s vysokým obsahem cenného oleje. Při výhradním pěstování na vlákno se konopí seje hustěji a sklízí už v srpnu v plném biologickém vývoji, při výhradním pěstování na semeno se seje řidčeji a sklízí až koncem září a začátkem října.
Pěstování konopí není záležitostí jednoho zemědělského podniku, ale vyžaduje nezbytně promyšlenou kooperaci pěstitelů v regionu, prvotního i koncového zpracovatele. V Evropě bývá iniciátorem poslední uživatel, např. automobilový, papírenský nebo stavební průmysl, který u svých dodavatelů objednává a často finančně i mechanizací předem zajišťuje pro sebe potřebný rozsah pěstování. V České republice přetrvává zájem o technické konopí jen zásluhou činnosti zájmových organizací a několika zemědělců a malých „kovopodniků“, snažících se realizovat funkční modely pěstebních, sklizňových a zpracovatelských linek.
Proto vznikl i Konopářský svaz České republiky, který se snaží o návrat pěstování technického konopí na česká pole a jeho následné zpracování a zavedení do výroby v různých odvětvích průmyslu.
Oslovili jsme jednotlivé kraje a nabídli jsme jim v rámci trvale udržitelného rozvoje náš konopný program s názvem "Konopí jako alternativa pro zemědělství i průmysl České republiky", se kterým byl oficiálně seznámen ministr zemědělství i premiér vlády ČR.
Nabízíme alternativu pro zemědělce a následně i průmysl, pro různé podnikatelské subjekty.
Chceme, aby v každém regionu vznikala malá konopná průmyslová centra, která by mohla zpracovávat podle posledních odhadů 7400 až 10000 tun konopného vlákna ročně, především ve formě koudele (jednotného vlákna) pro tkané i netkané materiály a kvalitní papír,( právě v minulých dnech proběhl v Olšanských papírnách další pokus vyrobit konopný papír), případně i 2 000 až 2 600 tun dlouhého vlákna pro textilní využití, pokud se vhodné vlákno u nás podaří vyrobit. Uvedené množství konopného vlákna by mohlo nahradit asi 50 % dosud dováženého lněného vlákna.
Uvedu to názorně na Středočeském kraji, konkrétně na Rakovnicku, kde prakticky vzniká první pěstební, zpracovatelské a průmyslové konopné centrum.
Základním předpokladem je dostatek pěstebních ploch v okruhu do 70 - 100 km a technologie, tedy sklizňová technika a hlavně funkční tírenská linka. V současné době běží zkušební provoz malé mobilní farmářské tírny systém Benedikt - Hevr, která zpracuje cca 500kg slisovaného stonku za hodinu. Je také jediná, která u nás v současné době technické konopí zpracovává.&nb
Zdroj: AgroNavigator
Autor: redakce APIC
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem
Tento projekt je podporován
Novinky
28.11.2024
Vestibul Krajského úřadu Libereckého kraje zaplní 4. prosince od 9 do 15 hodin regionální výrobci. Pro zájemce připravili pochutiny, které mohou posloužit jako vánoční dárek. Většina producentů, kteří se akce zúčastní, jsou oceněni prestižními značkami Regionální potravina Libereckého kraje a Výrobek roku Libereckého kraje.
» více
Sledujte TV APIC
Počasí
03.12.
0°C / 4°C
04.12.
0°C / 4°C
05.12.
-2°C / 3°C
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Iniciativy Spolecenství INTERREG III A