Lidé stále nevěří ekologickému topení

„Od spuštění provozu narážíme na velké problémy, které jsou zřejmě způsobeny tím, že dodavatel postavil zařízení na spalování hodně suché biomasy. My ale nemůžeme dosáhnout tak nízké vlhkosti, potýkáme se s poruchami a velkými ztrátami,“ říká starosta Rybniště Bohumil Dvořáček.

Kotelna přišla na 22 milionů korun, z toho poskytl Státní fond životního prostředí 18 milionů. Ve smlouvě ovšem obec zavázal k tomu, že kotelnu bude provozovat minimálně deset let. Pokud by tomu tak nebylo, hrozilo by obci totéž, co hrozí obcím, které nezískají dost lidí pro dotovanou plynofikaci, tj. vrácení dotací. „Kotelnu určitě dál provozovat budeme, nyní je na ni napojeno dvacet pět domácností,, obecní škola, restaurace, samoobsluha a dům s pečovatelskou službou,“ konstatuje starosta.

Pět lidí už přípojku zrušilo a vrátilo se k topení tuhými palivy, i když sazba za teplo z kotelny na biomasu je pořád nižší než u plynu, tedy 290 korun proti 350 za gigajoul. V obci se 720 obyvateli a 240 domy není zaveden plyn, takže většina topí dřevem a hlavně uhlím, což je neekologické. Řada lidí, kteří jsou zatím s teplem z kotelny, je však spokojena.

Biomasu, která se v obecní výtopně spaluje, tvořila štěpka, sláma a piliny. Štěpku už ale nepoužívají, protože je drahá, stejně slámu – tuna stojí tisíc korun. Používají nyní pouze piliny, které jsou nejlevnější. „Není to jednoduché, tímto způsobem si výtopna nevydělá na údržbu a případnou výměnu některých částí. Jak to bude pokračovat, je otázkou budoucnosti,“ dodává Dvořáček.

Spalování biomasy je perspektivní získávání obnovitelné energie. Obce, kde se to daří, jsou ale zatím výjimkou. Chabařovice na Ústecku vrátí devět milionů korun na výstavbu kotelny na biomasu v místní části Roudníky. Peníze pocházely z evropského fondu PHARE a tvořily přes polovinu všech nákladů. „Důvodem nezájmu lidí byla zřejmě vyšší cena za ekologickou energii,“ uvažuje místostarosta Josef Kusebauch a dodává, že bude lepší vrátit peníze hned. Kotelna měla vytápět 70 rodinných domků. Obce to s prosazováním ekologické energie nemají jednoduché, lidé si někdy původní záměr rozmyslí. „S projektem zpočátku souhlasilo 95 % obyvatel Roudníků, kde žije 200 lidí,“ konstatoval starosta Chabařovic Jiří Záhořík.

Dalším alternativním zdrojem obnovitelné energie jsou solární panely. Před třemi roky je na střechu své budovy umístila Fakulta životního prostředí ústecké univerzity za prostředky z grantu ministerstva školství.

Zdroj: AgroNavigator